Pěstování čínského zelí: od výsevu po sklizeň
Kdy vysévat pekingské zelí, jak zabránit vybíhání do květu a kdy sklízet pevné hlávky
Pěstování čínského zelí je oblíbené díky rychlému růstu a jemné chuti listů, které jsou ideální do salátů i teplé kuchyně.
- Stanoviště: slunné / polostinné místo, humózní a dobře propustná půda
- Výška: 30–60 cm podle odrůdy
- Doba sklizně: 60–80 dní od výsevu
- Množení: přímým výsevem semen
Čínské zelí (Brassica rapa subsp. pekinensis) patří do čeledi brukvovitých (Brassicaceae) a pochází z východní Asie, kde je pěstováno po staletí. V Evropě se začalo rozšiřovat až ve 20. století, dnes je ceněné zejména pro svou rychlost růstu a univerzální využití. Rostlina vytváří podlouhlé, křehké hlávky tvořené jemnými listy se světle zeleným zbarvením.
Čínské zelí je zdrojem vitaminu C, vlákniny a minerálních látek. Díky nízkému obsahu kalorií je vhodné do dietních i zdravých jídelníčků.
Čínské zelí, pekingské zelí a pak choi: jak se liší
Čínské zelí a pekingské zelí jsou v běžné mluvě i v obchodech dvě jména pro tutéž zeleninu, botanicky Brassica rapa subsp. pekinensis. V katalozích semen narazíte na obě označení, občas také na „pekingskou kapustu“ nebo „čínskou kapustu“. Vždy jde o podlouhlou světle zelenou hlávku se širokými bílými řapíky — tu, o které je celý tento článek.
Starší literatura ovšem označuje jako čínské zelí ještě jinou rostlinu — pak choi (Brassica rapa subsp. chinensis, také bok choy). Ten hlávku netvoří vůbec: roste do volné růžice tmavě zelených listů na silných bílých řapících a sklízí se celý, zhruba za 40–50 dní. Pěstuje se podobně jako pekingské zelí, jen o něco lépe snáší letní teplo. Rozdíl mezi oběma rostlinami rozebírá i náš přehled druhů zelí.
Třetí v řadě je hlávkové zelí (Brassica oleracea) — jiný druh s tuhými listy, který potřebuje celou sezonu a hodí se na kysání. Čínské zelí je proti němu jemné, rychlé a na záhoně stráví sotva dva měsíce. Blízkými příbuznými jsou i další brukvovité druhy: kapusta, brokolice, kedluben a květák.
Výsev čínského zelí: kdy vysévat pekingské zelí na jaře i v létě
Pro pěstování je nejdůležitější správné načasování. Čínské zelí je náchylné k vybíhání do květu při dlouhých dnech, proto se doporučuje:
- jarní výsev od března do dubna (pod fólií či sklem),
- letní až podzimní výsev od července do srpna přímo na záhon.
Semena se vysévají do řádků vzdálených 30–40 cm, do hloubky asi 1,5 cm. Po vzejití je nutné rostliny vyjednotit na vzdálenost 25–30 cm.
Spolehlivější je letní termín: krátící se dny rostlinu netlačí do květu a hlávky se stihnou zavinout do prvních mrazíků. Jarní výsev má smysl hlavně u odrůd šlechtěných proti vybíhání, a i tam se vyplatí sít až po polovině března. Čínské zelí špatně snáší přesazování, proto je lepší sít přímo na místo nebo předpěstovat sadbu v sadbovačích s balem.
Péče během růstu: zálivka a hnojení čínského zelí
Čínské zelí má mělký kořenový systém, proto je citlivé na sucho. Je nutná pravidelná zálivka, aby listy zůstaly křehké a nehořkly.
Rostlina vyžaduje živnou půdu, proto je vhodné před výsevem obohatit záhon kompostem nebo organickým hnojivem, například Hnojíkem, který podporuje zdravý růst bez nadměrné chemie.
Proti škůdcům, jako jsou dřepčíci nebo mšice, pomáhá zakrytí netkanou textilií. Díky krátké vegetační době se čínské zelí většinou stihne sklidit dříve, než se škůdci rozmnoží ve velkém.
Přihnojuje se zhruba po třech týdnech od vzejití, kdy rostliny začínají zavinovat hlávku. Poslední dávka patří nejpozději měsíc před sklizní — pozdější hnojení už jde do listů na úkor pevnosti hlávky. Podrobnosti najdete v přehledu hnojení zeleniny.
Sklizeň a skladování: kdy se sklízí čínské zelí
Čínské zelí se sklízí zhruba 60–80 dní od výsevu. Hlávky se odřezávají ostrým nožem u země. Nejlépe chutná čerstvé, ale při správném skladování vydrží několik týdnů v chladničce. Je vhodné také k nakládání nebo k přípravě tradičního korejského kimchi.
Hlávka je zralá, když je na omak pevná a při stisku nepovoluje. U podzimního výsevu se dá sklizeň protáhnout až k prvním mrazíkům — lehký mrazík do −2 °C hlávkám neublíží, silnější už ano. Na uskladnění se hodí chladný sklep s teplotou kolem 1–4 °C a vysokou vlhkostí; hlávky se ukládají s několika krycími listy, které se před použitím odstraní.
Čínské a pekingské zelí ve skleníku
Ve skleníku nebo fóliovníku se dá pekingské zelí i pak choi sklízet brzy na jaře a pozdě na podzim, kdy na záhoně nic neroste. Do skleníku se obě rostliny sázejí z předpěstované sadby. Největším rizikem je chlad: rostliny, které zažijí delší chladné období, vybíhají do květu místo toho, aby tvořily hlávku nebo růžici.
Pekingské zelí
- Půda: humózní, dobře strukturní skleníková zemina s pH 6,5–7,5.
- Předpěstování: sadbu držte nejméně při 18 °C. V chladnějším prostředí rostliny rychle vybíhají do květu.
- Výsadba: do vytápěného skleníku v lednu až únoru, do nevytápěného od března.
- Teplota po výsadbě: ve dne 12–14 °C, v noci 10–12 °C. Když teplota delší dobu klesá pod 10 °C, roste riziko vybíhání.
- Spon: 30–35 × 30–35 cm.
- Podzimní sklizeň: pro skleník se seje později než na záhon, od konce července do poloviny srpna. Sklízí se v listopadu a prosinci.
Pak choi
- Klíčení: při 20–22 °C. Po vzejití teplotu snižte, při předpěstování v lednu na 10–15 °C ve dne a 8–10 °C v noci.
- Jaro: výsadba od začátku února do začátku března, sklizeň v dubnu.
- Podzim: výsadba koncem srpna až začátkem září, sklizeň v listopadu a prosinci.
- Teplota po výsadbě: ve dne 10–15 °C, v noci 5–8 °C. Řiďte ji podle světla, za zataženého počasí držte spíš dolní hranici.
- Spon: 25 × 25 cm.
| Pekingské zelí | Pak choi | |
|---|---|---|
| Předpěstování | nejméně 18 °C | klíčení 20–22 °C, pak ve dne 10–15 °C, v noci 8–10 °C |
| Jarní výsadba | leden–únor (vytápěný skleník), od března (nevytápěný) | začátek února – začátek března, sklizeň v dubnu |
| Teplota po výsadbě | den 12–14 °C, noc 10–12 °C | den 10–15 °C, noc 5–8 °C |
| Podzimní termín | výsev konec července – polovina srpna, sklizeň listopad–prosinec | výsadba konec srpna – začátek září, sklizeň listopad–prosinec |
| Spon | 30–35 × 30–35 cm | 25 × 25 cm |
Odrůdy: do skleníku volte rychle rostoucí odrůdy odolné proti vybíhání do květu. Osvědčené odrůdy (dostupnost ověřte): u pekingského zelí ‚Asten‘, ‚Kasumi‘, ‚Nerva‘, ‚Hopkin‘ a ‚Okido‘, u pak choi ‚Joi Choi‘, ‚Hypro‘, ‚Ogi‘ a ‚Sobi‘.
Co dalšího lze ve skleníku sklízet v zimě, shrnuje článek Co pěstovat ve skleníku v zimě.
Využití v kuchyni: saláty, kimchi a recepty z čínského zelí
Čínské zelí je všestranná zelenina. Hodí se do čerstvých salátů, polévek, stir-fry pokrmů nebo jako příloha k masu. Je jemnější než klasické bílé zelí a rychle se tepelně upravuje, což zachovává většinu živin.
Nejběžnější způsoby přípravy:
- Salát: nakrájené listy s jogurtovým nebo octovým dresinkem, kukuřicí a šunkou — klasika české kuchyně.
- Kimchi: hlávka se rozčtvrtí, prosolí, propláchne a naloží s pastou z chilli, česneku, zázvoru a rybí omáčky; kvasí několik dní při pokojové teplotě.
- Wok a stir-fry: řapíky se přidávají dřív než listy, protože potřebují déle.
- Závitky a polévky: velké listy se dají spařit a plnit, jemnější vnitřní listy se vhazují do vývaru na poslední minutu.
Časté dotazy
Kdy vysévat pekingské zelí?
Nejspolehlivější je letní termín od července do srpna přímo na záhon. Jarní výsev od března do dubna se dělá pod fólií či sklem a hrozí u něj vybíhání do květu.
Proč čínské zelí vybíhá do květu?
Spouštěčem je dlouhý den v kombinaci s chladem po výsevu. Rostlina si ho vyhodnotí jako konec zimy a místo hlávky vytvoří květní stvol. Proto se jarní výsev odkládá až po polovině března a hlavní termín se přesouvá na léto.
Za jak dlouho vyroste čínské zelí?
Od výsevu ke sklizni uplyne 60–80 dní podle odrůdy a počasí. Patří tak mezi nejrychlejší zeleniny na záhoně.
Jak daleko od sebe sázet čínské zelí?
Řádky 30–40 cm od sebe, v řádku se rostliny po vzejití vyjednotí na 25–30 cm. Hustší spon vede k menším a měkkým hlávkám.
Čím hnojit čínské zelí?
Před výsevem kompostem nebo organickým hnojivem, přihnojuje se zhruba tři týdny po vzejití. Poslední dávka patří nejpozději měsíc před sklizní.
Jak dlouho vydrží čínské zelí po sklizni?
V chladničce několik týdnů, ve sklepě při 1–4 °C a vysoké vlhkosti i dva měsíce. Hlávky se ukládají s krycími listy, které se odstraní až před použitím.
Čínské zelí patří mezi rychle rostoucí zeleniny — na záhoně dobře zaplní místo po rané zelenině a stihne se sklidit ještě před zimou. Pokud plánujete celý záhon, projděte si průvodce pěstováním zeleniny na zahradě a přehled listové zeleniny.
Čínské zelí roste rychle a potřebuje živiny i vláhu. Oboje mu dá dobře založený vyvýšený záhon s vrstvou mulče.
