Živočišní škůdci v trávníku: krtek, hraboš i larvy

Hromádky země, hnědé skvrny nebo podhrabaná tráva? Poradíme, kdo za tím stojí — od krtka přes larvy hmyzu až po mravence — a jak s nimi zatočit.

Zvířecí vetřelci

Živočišní škůdci v trávníku nejsou sice vítaní, bývají však jen vzácně výrazným problémem.

Jakmile víte, který „záškodník“ vám tropí neplechu, můžete uplatnit odpovídající protiopatření. Ne vždy lze rychle zjistit, zda je původcem hromádek země či žlutých skvrn v trávníku krtek nebo pes. Většinou je třeba déle pozorovat, kdo se v trávníku a v půdě ukrývá.

Nejlepší prevencí proti nevítaným hostům je opět pečlivě opečovaný, hustý a uzavřený trávník na propustné, živinami bohaté půdě.

Krtek

Krtčí hromádky jsou postrachem každého zahradníka. Přitom mají šprýmovní krtci i své dobré stránky. Jsou to hmyzožravci a své podzemní chodby vyhrabávají při cestách za ponravami, drátovci a jinými škůdci v půdě. Tím škůdce omezují a redukují; přesto velké vyhrnuté hromádky země vyvolávají mnoho mrzutosti.

Pomoc: Hromádky pokud možno rychle zarovnejte, aby pod nimi tráva neodumřela. Ničení krtků je z ochranářských principů v řadě zemí absolutně zakázáno. Smějí se pouze plašit. K tomu existují nejrůznější výrobky a metody, počínaje nepříjemnými pachy nebo hlasitými větrníčky, až po ultrazvukové vysokofrekvenční plašiče. Nejúspěšnější je ale časté používání trávníku; otřesy půdy při chůzi citlivé krtky ruší. Také nemají rádi lovící kočky.

Hraboši

Hraboši vedou své chodbičky v kořenovém systému trav a vyhrnují jen malé hromádky. Trávník je doslova podhrabán a nad chodbičkami velmi rychle vysychá. Přitěžující okolností navíc je, že tito hlodavci se živí kořeny rostlin.

Pomoc: Přizvednuté trsy trav zase nohou přišlápněte a vydatně je zalijte. Kde hraboši opravdu škodí, dají se odchytávat do pastí. Otrávené návnady na zahradu nedávejte: jed ohrožuje i psy, kočky, sovy a dravce, kteří otráveného hlodavce seberou, a volné chodby brzy obsadí hraboši z okolí. Šetrnější postup popisujeme v následující části.

Rakouský permakulturní farmář Sepp Holzer se s hraboši nepere. V knize Zahrada k nakousnutí popisuje, proč hubení podle něj problém neřeší: když hraboše vyhubíte jedem, plynem nebo pastmi, volné chodby brzy obsadí zvířata z okolí. Populace ztráty navíc dožene tím, že samice mají víc mláďat nebo častější vrhy. Jed se k tomu dostává do půdy a zasáhne i zvířata, na která nebyl určený.

Holzer proto hrabošům nabízí potravu, kterou mají raději než kořeny ovocných stromů. Sází topinambur a černý kořen, hodí se i kozí brada a mrkev. Když je těchto rostlin na pozemku dost, nechávají podle jeho zkušenosti hraboši stromy na pokoji. Jde o jeho praktickou zkušenost, ne o ověřenou metodu, ale nic neriskujete a sklizeň zbyde i pro vás.

Holzer na hrabošech vidí i užitek. Jejich chodby podle něj odvádějí přebytečnou vodu a provzdušňují půdu, a okousané kořeny keřů rychle obrůstají novými jemnými kořínky. Na louce nebo v sadu to může platit. U okrasného trávníku u domu ale hromádky a propadlá místa nikdo nechce, tam berte Holzerův přístup jako doplněk k dalším opatřením.

Co můžete udělat bez jedu

• Založte pás „náhradní potravy“ (topinambur, černý kořen, mrkev) dál od trávníku a mladých stromků.
• Kořeny nově sázených stromků chraňte v jámě košem z pletiva, postup najdete v článku Výsadba stromů.
• Podpořte přirozené lovce: na volné ploše postavte bidélko pro poštolky a káně, v rohu zahrady nechte hromadu kamenů a klestí, kde se schová lasice.
• Zvednuté drny přišlápněte a zalijte, dokud kořeny trav nezaschnou.
• Kde škody přetrvávají, nastražte do chodeb pasti.

Pokud máte vážně poškozené kořeny stromů nebo cibulovin a chodby jsou široké, může jít o větší druh hlodavce, hryzce vodního. Jak ho poznat, najdete v článku Hryzec vodní.

Dešťovky

Dešťovky (žížaly) jsou vydatnými pomocníky při zpracování půdy. Při masovém výskytu na jaře a na podzim mohou skutečně trávy podhrabat.

Pomoc: Vývržky žížal (hromádky, válečky) rozmeťte po ploše hráběmi nebo hrubým koštětem. Mimo to žížaly zapudí také opakované rozhození písku: asi 3–4 l písku na metr čtvereční povrchu půdy.

Mravenci

Mravenci si zakládají v půdě podzemní systém chodbiček, který se pak snadno propadá. Nad zemí vytvářejí okolo stébel trav malé kopečky půdy, jimiž prozradí podhrabanou trávu.

Pomoc: Nechcete-li mravence přímo hubit (lesní mravenci jsou navíc chránění), musíte kopečky a podobné mravenčí stavby spláchnout zpět do půdy větším množstvím vody. Listy a stébla trav se tak osvobodí a mravence nadbytek vody spolehlivě zapudí.

Larvy hmyzu

Larvy mnoha druhů hmyzu žijí po řadu měsíců až let v půdě a živí se kořeny a částečně i nadzemními částmi trav. Tam, kde jsou kořeny úplně sežrány, trávník hnědne a dá se lehce jako koberec z půdy zvednout. Ptáci, kteří hledají larvy, trávník rozhrabávají, a tím škody ještě zvyšují.

Pomoc: Larvy, které jsou aktivní v noci, jako larvy můr, můžete sbírat nad ránem nebo večer. Jako užitečné pomocníky lze také použít dravá háďátka (Nematoda). Vyhledávají v půdě škůdce, napadají je, a ti potom hynou. Jakmile je druh larvy bezpečně určen (viz přehled na konci článku), je možné nasadit odpovídající druh háďátek, která jsou nabízena specializovanými firmami.

Roztoči

Roztoči z podřádu sametkovců (např. sametka podzimní) trávy nepoškozují. Mohou však při masovém výskytu napadat člověka a zvířata a vyvolávat nepříjemné svědění.

Pomoc: Pravidelné sekání s odstraněním posečené trávy zabrání masovému výskytu těchto trapičů.

Jak se poznají škůdci

Kopečky země

Krtek: stejnoměrné, velké hromádky půdy

Hraboš: nepravidelné menší kopečky půdy

Různé larvy

Ponravy: velké, obloukovité, bělavé

Drátovci: světle hnědí, lesklí; 2–3 cm dlouzí

Larvy tiplic: krátké, skoro natažené, beznohé, šedohnědé

Larvy můr: velké, obloukovité, hnědavé