Druhy trav do trávníku: přehled trávníkových trav a jejich vlastnosti

Na světě roste 10 000 druhů trav, ale pro váš trávník stačí znát jen několik. Přečtěte si přehled kosterních i doplňkových trav s jejich vlastnostmi, využitím a nároky na péči. Na konci najdete srovnávací tabulku.

Kosterní trávy

Trávník se skládá z trav, neboť tyto jednoděložné rostliny optimálně vyhovují požadavkům, kladeným na zelenou plochu. Pouze v bylinných trávnících nebo v květnatých loučkách mohou být při výsevu přimíseny dvouděložné, kvetoucí rostliny. Na celém světě se vyskytuje asi 10 000 různých druhů trav. Pro trávníky ve střední Evropě však hraje hlavní roli ale jen asi 10 druhů. Většina domácích trávníků vystačí dokonce jen s 5 druhy, které pokryjí nejdůležitější uživatelské nároky a vyhovují stanovištním podmínkám. Asi před 40 lety se začalo v Evropě se šlechtěním speciálních odrůd, odvozených od těchto druhů. Bylo to naléhavě potřebné, protože až dosud se šlechtily trávy jen pro zemědělské účely. Tyto tak zvané krmivářské odrůdy, které musely produkovat ohromné množství zelené hmoty, se pro zahradní trávníky vůbec nehodí. Bohužel se ale stále objevují v levných komerčních osivových směsích.

Jílek vytrvalý Lolium perenne

Vzrůst: Volně trsnatá tráva. List: Jemný až středně široký, rychle rostoucí. klíčí krátce

Vlastnosti: Ze všech druhů trav klíčí nejrychleji, vzchází za 5–8 dní; sucho snáší hůř, listy v něm odumírají, po dešti ale rychle obrůstá; na kyprých písčitých půdách může vymrzat; delší zastínění nesnáší; je náchylný k plísni sněžné a rzi travní. Využití: Hlavní tráva pro skoro všechny travní směsi, zvláště vhodný pro zátěžové trávníky. Péče: Potřebuje hodně světla a živin, miluje dusík; pravidelný střih podporuje rozrůstání trsů a hustotu porostu. Seče se na 3–5 cm. Ve směsích tvoří obvykle 30–50 %, vyšší podíl utlačuje pomaleji rostoucí lipnice a kostřavy.

Kostřava červená proměnná Festuca rubra subsp. commutata

Vzrůst: Trsnatá tráva. List: Jemný, velmi pomalu rostoucí, s dobrou zimní barvou.

Tvoří jemné porosty

Vlastnosti: Štětinovité listy tvoří velmi jemné a husté porosty; je vhodná i do polostínu; je napadána rzí travní (houbovou chorobou). Využití: Krásná tráva pro okrasné trávníky; bývá také s oblibou využívána do směsí pro bylinné trávníky a květnaté loučky. Péče: Nízké nároky na živiny a vodu; při vyšším podílu trávník silně plstnatí, při silnějším zatěžování ustupuje.

Kostřavě červené se daří na písčitých, chudších půdách s pH 5–6,5 a snáší polostín, sucho i horko. Zátěž snáší hůř než jílek a lipnice luční, v zatěžovaných trávnících je proto jen doplňkem. Rozlišují se tři poddruhy: kostřava červená pravá s delšími podzemními výběžky, trsnatá (subsp. commutata) bez výběžků a krátce výběžkatá (subsp. trichophylla), která snáší i sůl.

Lipnice nízká Poa supina

Vzrůst: Tvoří nadzemní výběžky. List: Středně široký, pomalu rostoucí.

Snáší zastínění

Vlastnosti: Je to nejlepší tráva pro stín; díky nadzemním výběžkům je schopná konkurence; listy bývají v zimě světlejší, ale na jaře začínají velmi brzy růst; je citlivá k suchu. Využití: Zvláště ve směsích pro stinné a zátěžové trávníky; vhodná i pro okrasné trávníky, ale ne pro květnaté loučky. Péče: Potřebuje hodně vody a dostatek živin; výška střihu ve stínu nesmí být nižší než 4,5 cm.

Lipnice luční Poa pratensis

Vzrůst: Tvoří podzemní výběžky. List: Středně široký, roste velmi pomalu.

Klíčí velmi zdlouhavě

Vlastnosti: Dlouhými a silnými výběžky vytvoří husté porosty; má mnoho odrůd; v zimě bývá jen přiměřeně zelená; snáší sucho, ale k přemokření je citlivá; je napadána rzí travní. Využití: Skoro ve všech travních směsích; zvláště vhodná pro zátěžové, okrasné a bylinné trávníky. Péče: Potřebuje hodně světla a živin; pravidelný střih podporuje tvorbu výběžků a zarůstání lysin.

Podzemní výběžky lipnice luční dorůstají až 1 m. Nejlépe roste na lehčích půdách s pH 6–7 a snese sečení až na 2–3 cm. Začíná ale pomalu: vzchází za 21–28 dní a v trávníku se naplno projeví až ve druhém nebo třetím roce. Osivo zapravujte nejvýš 5 mm hluboko. Ve stínu se jí nedaří.

Základem hustého zeleného trávníku je správná výživa — přečtěte si kompletní průvodce hnojením trávníku.

Psineček tenký Agrostis capillaris (starší název A. tenuis)

Vzrůst: Krátce výběžkatý, nízké husté trsy. List: Úzký, světle až sytě zelený.

Vlastnosti: Tvoří hustý a vyrovnaný trávník a snáší časté nízké sečení. Daří se mu na úrodných vlhkých půdách s pH 5–6,5, na lehkých propustných jen při vydatnějším hnojení. Vzchází za 18–21 dní. Je náročný na vláhu a náchylný k houbovým chorobám, hlavně k plísni sněžné. Zátěž, horko, stín ani sůl nesnáší. Využití: Nejluxusnější okrasné trávníky a nízko sečené golfové plochy. Péče: Nesekejte níž než na 10 mm. Při dostatku vody a živin přerůstá ostatní druhy ve směsi.

Kostřava ovčí Festuca ovina

Vzrůst: Nízká, hustě trsnatá, s hlubokými kořeny. List: Modrozelený až šedozelený.

Vlastnosti: Hodí se na písčité, kyselé a chudé půdy, kde je velmi konkurenceschopná. Snáší polostín a střední intenzitu péče. Na vlhčích místech ji vytlačí kostřava červená. Využití: Krajinné a extenzivní trávníky, samotná nebo s kostřavou červenou. Je skoro nenahraditelná při zpevňování svahů proti erozi, při rekultivacích a podél cest (viz zazeleňování svahů). Péče: Nesnáší časté sečení a velkou zátěž.

Okrasné modré kostřavy do skalek a záhonů popisuje samostatný článek Kostřava.

Doplňkové trávy tvoří ve směsích menší podíl nebo se používají na zvláštní stanoviště: do stínu, na sucho, na svah nebo na vlhké místo.

Trsnaté a výběžkaté trávy. Trsnaté druhy rostou v trsech a mezery zaplňují jen pomalu. Výběžkaté se rozrůstají podzemními výběžky nebo nadzemními stolony a samy zacelují lysiny. Podrobněji v článku biologie a morfologie trav.

Kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea)

Vysoká trsnatá tráva s krátkými podzemními výběžky. Snáší teplo, přistínění, zátěž i sešlap. Po výsevu se vyvíjí pomalu, proto se seje s vyšším výsevkem. U nás bývá méně vytrvalá a hůř snáší mráz. Při sečení na 4–6 cm netvoří hustý porost, při řidším sečení vytváří vystoupavé trsy. Hodí se do meziřadí sadů a vinic, na štěrková parkoviště a k okrajům cest, méně do okrasného trávníku u domu.

Lipnice hajní (Poa nemoralis)

Jemná, volně trsnatá lipnice, která snáší stín. Časté a nízké sečení ani sešlap nesnáší, v intenzivně sečeném trávníku z porostu mizí. Hodí se hlavně na stinné, méně udržované plochy. Víc v článku trávník ve stínu.

Metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa)

Tmavozelená, tvrdá, hustě trsnatá tráva. Snáší stín, sucho i zamokření, zátěž a mráz a nepotřebuje mnoho živin. Nesekejte ji pod 30 mm: konce listů se pak třepí, zasychají a trávník působí šedě. Hodí se do parkových a krajinných trávníků.

Lipnice smáčknutá (Poa compressa)

Má dlouhé podzemní výběžky a hluboké kořeny. Je velmi suchovzdorná a nenáročná na živiny, proto se používá ke zpevnění svahů a do extenzivních trávníků. Vyšší trávy ji snadno potlačí.

Medyněk vlnatý (Holcus lanatus)

Nenáročná trsnatá tráva jen do extenzivních trávníků a směsí pro rychlé ozelenění. Lépe roste na vlhčích místech.

Poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus)

Nízká, volně trsnatá tráva se širším listem. Snáší vlhčí stanoviště, ale ne sucho a časté sečení. Roste pomalu a v polovině června vytváří květní stébla až 30 cm vysoká. Používá se dnes málo, hlavně na vlhkých hřištích a v rekreačních trávnících.

Psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera)

Nadzemními výběžky (stolony) rychle zaplňuje mezery a tvoří hustý nízký trávník. Potřebuje vlhkou půdu s pH 5,5–6,5 a slunce. Je typickou trávou golfových jamkovišť, kde se seče na 6–12 mm. Vyvíjí se pomalu, nesnáší horko ani velkou zátěž a na podzim brzy žloutne. Při vyšším sečení se v něm tvoří travní plsť.

Bojínek cibulkatý (Phleum bertolonii, dříve P. pratense subsp. nodosum)

Nízký, volně trsnatý druh s krátkými výběžky. Na jaře raší mezi prvními, zelený zůstává i v zimě a dobře snáší sešlap. Vedro a sucho nesnáší. Hodí se do vlhčích krajinných trávníků a na méně zatěžovaná hřiště se zimním provozem. Jeho přínos v intenzivně udržovaných trávnících se často přeceňuje.

Přehled vychází z odborné literatury o trávnících. Pomlčka znamená, že údaj není k dispozici. Lipnici nízkou popisujeme výše.

Osivo: počet semen, HTS a konkurenční schopnost

Travní semena se od sebe velmi liší velikostí. Proto se směsi míchají podle hmotnosti a podíl drobnosemenných trav (psinečky, lipnice) vypadá v procentech malý, i když v počtu semen převažují. HTS znamená hmotnost tisíce semen v gramech.

Konkurenční schopnost: 1 = silný druh, který ostatní potlačuje (agresivní); 2 = podle stanoviště, odrůdy a partnerů ve směsi slabě potlačuje nebo je potlačován; 3 = rychleji rostoucí partneři ho zpravidla potlačí. Proto jílek vytrvalý, který se vyvíjí velmi rychle, tvoří ve směsích nanejvýš polovinu hmotnosti, jinak by pomalejší lipnici luční a psinečky nepustil ke slovu.

Travní směs podle stanoviště a účelu pomůže vybrat článek travní směsi.