Hnojení na podzim: čím hnojit ovocné stromy, keře a zahradu

Čím hnojit na podzim? Hnojivem s málem dusíku a s draslíkem a fosforem: zralým kompostem, uleželým hnojem, dřevěným popelem (ne ke kyselomilným rostlinám) nebo organickým hnojivem, které živiny uvolňuje pozvolna. Hnojí se od poloviny září zhruba do začátku listopadu, dokud půda nezamrzne. Ovocné stromy a keře po sklizni, jahody do konce září, trávník do poloviny října.

Podzimní hnojení má jiný cíl než jarní. Na jaře jde o růst, na podzim o kořeny a o zásobu živin, ze které rostlina vyjde příští sezónu. Proto se v této době ubírá dusík a přidává draslík s fosforem. Z téhož důvodu má smysl pohnojit i tam, kde už nic neroste, tedy prázdný záhon a skleník.

Tabulka shrnuje nejčastější skupiny rostlin. Termíny platí pro běžné polohy v Česku. Na horách začněte o dva až tři týdny dřív, v teplých nížinách můžete o něco později.

Kolik čeho dát, se liší podle hnojiva. Dávky Hnojíku pro jednotlivé rostliny jsou v přehledu dávkování.

Dusík žene růst listů a výhonů. Když ho rostlina dostane v září, vytvoří nové měkké přírůstky, které do mrazů nestihnou vyzrát a v zimě namrznou. Dusík se navíc v půdě snadno vyplavuje. Co rostlina do zimy nespotřebuje, odteče s podzimními a jarními srážkami do spodní vody.

Draslík řídí hospodaření s vodou v buňkách a pomáhá dřevu vyzrát. Dobře zásobené pletivo lépe snáší mráz i zimní sucho. Fosfor podporuje kořeny, ukládání zásobních látek a zakládání květů na příští rok. Fosfor se v půdě pohybuje jen málo, a proto je dobré ho dostat ke kořenům s předstihem, tedy na podzim. Draslík ani fosfor se z půdy nevyplavují tak snadno jako dusík, takže přes zimu většinou zůstanou tam, kde jste je zapravili.

Podrobněji se poměrům živin věnuje článek NPK hnojivo.

• Ovocné stromy
• Ovocné keře
• Trávníky
• Cibuloviny
• Růže a trvalky
• Stálezelené rostliny
• Zimní zelenina
• Jahody

Společné mají jedno: na podzim nezakládají nový výhon, ale kořeny. Živiny, které dostanou teď, se uloží do zásoby a rostlina je vyčerpá hned na začátku jara.

Na podzim naopak nehnojte rostliny, které už zatáhly nebo jsou v nádobách připravené k přezimování ve sklepě. Hnojivo by v nich zůstalo nevyužité.

Hnojení ovocných stromů na podzim je klíčovým krokem k zajištění bohaté sklizně v následujícím roce. Podzimní hnojení posiluje stromy a zvyšuje jejich odolnost vůči zimním podmínkám. Při hnojení je důležité zvolit hnojivo s nízkým obsahem dusíku, ale vyšším obsahem fosforu a draslíku. Dusík může podpořit nový růst, který nemusí být dostatečně zpevněný před nástupem mrazů, zatímco fosfor a draslík posilují kořenový systém a podporují zdravý růst plodů. Doporučuje se také důkladně zalévat hnojivo, aby se živiny dostaly ke kořenům a zajistily tak optimální vstřebávání.

Kdy hnojit ovocné stromy? Ideální je období od konce září do začátku listopadu, tedy po sklizni a ještě do doby, než půda promrzne. Konkrétní dávky pro jednotlivé druhy najdete u jabloně, hrušně, višně i meruňky.

• Zralý kompost dodá živiny i organickou hmotu a zlepší půdu pod korunou. Hodí se ke každému stromu.
• Uleželý hnůj (kravský, koňský) je bohatý, ale obsahuje i dusík. Dávejte ho spíš ke starším plodícím stromům a zapravte ho do povrchu půdy. Čerstvý hnůj ke stromům nepatří.
• Dřevěný popel je zdroj draslíku a vápníku. Používejte jen popel z čistého, ničím neošetřeného dřeva, v tenké vrstvě, a ne na vápenitou půdu.
• Kostní moučka dodá fosfor a vápník a rozkládá se pomalu. Nejlépe působí v neutrální až mírně kyselé půdě.
• Organické hnojivo s pozvolným uvolňováním, například Hnojík, rozloží dodání živin do delší doby a nedodá stromu najednou velkou dávku dusíku.

1. Uvolněte prostor pod korunou. Odstraňte plevel a trávu, které by živiny odčerpaly. Opadané listí, které nese skvrny nebo strupovitost, odneste pryč.
2. Hnojte po obvodu koruny. Nejvíc sacích kořenů je v pásu pod okrajem koruny, ne u kmene. Hnojivo rozprostřete po ploše, kterou koruna zakrývá, a k samotnému kmeni ho nedávejte. Nechte kolem něj volný kruh 10–20 cm.
3. Zapravte mělce. Hnojivo zapravte hráběmi nebo motykou do horních několika centimetrů. Hluboké rytí pod stromem poškodí kořeny.
4. Zalijte. Pokud je podzim suchý, zalijte, aby se živiny dostaly ke kořenům.
5. Zamulčujte. Vrstva kompostu nebo listí zdravých stromů udrží vlhkost a chrání půdu před vymrzáním. Mulč nemá dosedat na kmen. Víc v článku Mulčování.

Na zmrzlou nebo zasněženou půdu už nehnojte. Živiny by se nedostaly ke kořenům a s táním by je odplavila voda.

Jabloně a hrušně se sklízejí nejpozději, takže se hnojí až v říjnu. Vedle draslíku potřebují i vápník. Jeho nedostatek se u jablek projeví hořkou pihovitostí, tedy hnědými propadlými skvrnkami v dužnině. Pokud má vaše půda nízké pH, je podzim vhodná doba na vápnění. Hnůj a vápno ale nedávejte současně, nechte mezi nimi aspoň několik týdnů.

Peckoviny (třešně, višně, švestky, meruňky, broskve) se sklízejí dřív, a tak je můžete pohnojit už v září. Meruňky a broskve jsou na pozdní růst obzvlášť citlivé, dusík jim proto od července už nedávejte.

Mladé stromky v prvních letech po výsadbě mají kořeny jen kolem výsadbové jámy. Pohnojte proto menší plochu a spíš kompostem. Při podzimní výsadbě se organické hnojivo zapraví do zeminy v jámě, ne ke kořenům v koncentrované vrstvě (postup v článku Výsadba stromů). Starší plodící stromy stačí pohnojit jednou za rok na celou plochu pod korunou.

Rybíz a angrešt mají mělké kořeny a spotřebují hodně draslíku. Po sklizni a na podzim jim prospěje kompost rozprostřený pod keřem a malá dávka dřevěného popela. Rybíz špatně snáší chlor, a pokud přidáváte minerální draslík, volte síran draselný, ne chlorid.

Maliny a ostružiny se hnojí po sklizni, kdy se vyřežou odplozené pruty. Kořeny mají těsně pod povrchem, proto hnojivo jen rozprostřete a nezapravujte. Na podzim jim pomůže mulč z kompostu nebo listí.

Borůvky jsou výjimka. Potřebují kyselou půdu, takže popel ani vápno k nim nepatří. Na podzim je stačí zamulčovat jehličím nebo kůrou a hnojit až na jaře.

Hnojení trávníku na podzim je esenciální pro zajištění jeho zdraví a vitality do dalšího roku. V tomto období tráva intenzivně posiluje svůj kořenový systém, což jí pomáhá přežít zimní měsíce a rychle se regenerovat na jaře. Podzimní hnojení poskytuje trávě potřebné živiny, které podporují hluboký a silný růst kořenů. Díky tomu je trávník lépe připraven čelit nástrahám zimy a nemocem. Navíc, silnější kořenový systém může lépe vstřebávat vodu a živiny, což vede k zelenějšímu a hustějšímu trávníku na jaře.

Trávník hnojte od září do poloviny října, na posečený a suchý porost, a předtím shrabejte listí. Podrobný postup s kalendářem je v článku Podzimní hnojení trávníku.

Růže dostávají dusík naposledy v červenci. Pozdější hnojení dusíkem by vyhnalo výhony, které přes zimu namrznou. V září a říjnu jim prospěje draslík. K patě keře dejte vrstvu kompostu a můžete přidat trochu dřevěného popela. Než přijdou mrazy, přihrňte k místu roubování zeminu nebo kompost. Celoroční péči popisuje článek Pěstování růží.

Trvalky potřebují na podzim spíš ochranu půdy než živiny. Po zatažení je stačí zakrýt tenkou vrstvou kompostu, který se do jara rozloží a na začátku sezóny je pohnojí. Nově vysazeným trvalkám přidejte kompost nebo organické hnojivo do výsadbové jamky.

Hnojení cibulovin na podzim podpoří jejich růst a kvetení v příštích letech. Většina cibulovin, jako jsou tulipány, narcisy a hyacinty, je vysazována právě na podzim. Zásobu na první jarní kvetení má cibule v sobě. Hnojivo přidané při výsadbě slouží hlavně kořenům, které cibule zakládá ještě na podzim, a tvorbě nové cibule pro další roky. Pro cibuloviny je ideální hnojivo s vyšším obsahem fosforu, který podporuje růst kořenů a pomáhá ve tvorbě květů.

Hnojivo patří rovnou do jamky pod cibuli, promíchané se zeminou — cibule by na něm neměla ležet přímo. Podrobný postup výsadby najdete v článku Co sázíme na podzim.

Stálezelené rostliny potřebují podzimní péči, aby zimu přečkaly v dobré kondici. Patří sem borovice, smrky, jedle, cypřiše, rododendrony, azalky, vřesy a mnohé další. V zimě sice nerostou, ale listy a jehlicemi dál odpařují vodu, i když je půda zamrzlá. Proto potřebují před zimou dostatek vody a živin, hlavně draslíku a hořčíku. Použijte hnojivo, které podpoří kořeny a nevyvolá nový růst, protože ten by namrzl. Dusíkem na podzim nehnojte.

Do stejné skupiny patří i thuje v živých plotech. Zimní hnědnutí jehličí u nich nejčastěji způsobuje nedostatek vody v zimě a nedostatek hořčíku. Na podzim jim proto pomůže hnojivo s hořčíkem a draslíkem a hlavně vydatná zálivka, než půda zamrzne. Rododendrony, azalky a vřesy potřebují kyselou půdu, takže dřevěný popel ani vápno k nim nepatří.

Pozdní a zimní zelenina roste v chladu a za krátkého dne pomalu, a proto nepotřebuje velké dávky živin. Nejlépe je přidat organické hnojivo nebo kompost do záhonu už při výsevu či výsadbě. Na podzim ji přihnojujte jen mírně a bez dusíku navíc, protože měkké listy přes zimu snáz namrzají. Patří sem například kapusta a kadeřávek, pórek, pažitka, špenát, zimní saláty, pozdní mrkev, řepa, podzimní brokolice a různé druhy cibule.

Nezapomeňte ani na česnek, který se sází na podzim a živiny z půdy čerpá už během zimy. Mezi zeleninu sice nepatří brusinky, ale sklízejí se také pozdě na podzim. Jako kyselomilné keříky se hnojí podobně opatrně jako vřesy.

Hnojení Hnojíkem je na podzim dobrou volbou pro skleníky a záhony, které chcete připravit na další sezónu. Toto přírodní hnojivo je zdrojem živin, a proto se hodí hlavně do chudé nebo vyčerpané půdy. Pokud jste do záhonu zapravili kompost, listí nebo zelené hnojení, Hnojík k nim přidá živiny, které se během zimy postupně uvolní. Pokud je vaše půda kvalitní a bohatá na živiny, můžete hnojení Hnojíkem odložit až na jaro.

Prázdný záhon se přes zimu nemá nechávat holý — pokryjte ho vrstvou mulče nebo zasejte zelené hnojení. Půda tak přes zimu nevymrzne a živiny z ní neodplaví déšť. Celý postup krok za krokem popisuje článek Příprava záhonů na zimu.

Na podzim se hodí hlavně hnojiva, která se v půdě rozkládají pomalu. Každé má ale svá omezení.

Kompost si snadno uděláte doma, pomůže vám článek Komposter. Rozdíl mezi organickým a minerálním hnojením vysvětluje článek Organická hnojiva vs. chemická.

• Září: jahody (nejpozději do konce měsíce), trávník, peckoviny po sklizni, jehličnany a thuje, výsev zeleného hnojení, výsadba česneku a prvních cibulovin.
• Říjen: jádroviny po sklizni, ovocné keře, růže (bez dusíku), trávník do poloviny měsíce, výsadba tulipánů a česneku, zálivka stálezelených rostlin.
• Listopad: kompost a uleželý hnůj na prázdné záhony, mulčování, poslední hnojení stromů, dokud půda nezamrzne.

Kdy přestat: jakmile půda zamrzne nebo teploty trvale klesnou k 5 °C. Kořeny pak živiny téměř nepřijímají a půdní organismy, které rozkládají organická hnojiva, také zpomalí. Co zůstane na povrchu zmrzlé půdy, může s táním odtéct.

• 4L = 100m² trávníku
• 4L = 80 středních stromků
• 4L = 800 přihnojených cibulovin či zeleniny

Přesné dávky pro jednotlivé rostliny najdete v přehledu dávkování. Nejběžnější balení na podzimní zahradu je HNOJÍK 1,4 kg (cca 4L), na větší pozemek balení 7 kg (cca 20L).

Hnojík je organické hnojivo, které živiny uvolňuje pozvolna. Naměřené hodnoty NPK jsou 3,5 – 4,3 – 3,2. Dusíku tedy obsahuje málo a ten se navíc uvolňuje postupně, takže rostliny na podzim nedostanou náhlou dávku, která by vyhnala nový růst. Kde chcete výrazně přidat draslík (rybíz, jabloně), můžete ho doplnit dřevěným popelem, pokud je vaše půda kyselá nebo neutrální.

• Regulace pH půdy
• Prevence fyziologických poruch z nedostatku vápníku
• Posílení buněčných stěn
• Příprava na jarní výsadbu

Vápník je často podceňovaným, ale zásadním prvkem pro zdraví půdy a růst rostlin. Při plánování záhonu s plodovou zeleninou, jako jsou papriky, rajčata a další, je vhodné se zaměřit na optimální půdní podmínky již na podzim. Vápník, který se v půdě rozloží za 2 měsíce, je ideálním produktem právě pro tuto přípravu.

Vápník s hořčíkem který máme v nabídce použijte v přípravě záhonů u sladkoplodých rostlin (jahody, jabloně atp.)

Vybrat si můžete z balení vápník s hořčíkem 600 g, 2,5 kg nebo 10 kg na celý záhon.

Vápnit má smysl tam, kde je půda kyselá. Pokud si nejste jistí, změřte pH jednoduchým půdním testem. Vápník nedávejte do záhonu ve stejnou dobu jako hnůj.

Tip: Na jaře stromům nejrychleji pomůže postřik přes list. Postup v článku Hnojivo na ovocné stromy.

Podzimní hnojení je jen jedna zastávka v celoročním plánu výživy. Jak hnojit ve zbytku sezóny a jaké hnojivo zvolit na kterou rostlinu, shrnuje článek o univerzálním hnojivu. Co všechno se na podzim ještě vysazuje, najdete v článku Co sázíme na podzim.