Muchovník (Amelanchier)

Muchovník je atraktivní ovocný i okrasný keř či malý strom, který nabízí bohaté jarní kvetení a chutné plody podobné borůvkám.

• Stanoviště: slunné až polostinné místo, propustná a humózní půda
• Výška: 2–8 m podle druhu a odrůdy
• Růst: středně rychlý, mladé rostliny přirůstají zhruba 30–50 cm ročně
• Doba květu: duben–květen
• Sklizeň plodů: červen–červenec
• První plody: obvykle 2–3 roky po výsadbě
• Opylení: samosprašný, úrodu zvýší výsadba více keřů
• Množení: výsevem semen, hřížením, odkopky

Muchovník (Amelanchier) patří do čeledi růžovitých (Rosaceae). Většina druhů pochází ze Severní Ameriky, kde muchovníky rostou na svazích a okrajích lesů; muchovník oválný je naopak původní v Evropě. Americké druhy se do Evropy dostaly jako okrasné a ovocné dřeviny a u nás jsou stále oblíbenější. Muchovník je ceněn nejen pro bohaté jarní kvetení, ale také pro své plody – tmavě modré malvice známé jako indiánské borůvky. V Kanadě se mu říká saskatoon, v anglicky mluvících zemích také juneberry (červnová bobule) podle doby zrání.

Muchovník tvoří keř nebo menší strom s hustou korunou. Listy jsou eliptické, při rašení často bronzově zbarvené, později sytě zelené a na podzim zářivě červené či oranžové. Květy jsou bílé, uspořádané v hroznech, a objevují se velmi brzy na jaře, často ještě před plným olistěním. Plody jsou jedlé, kulaté, modročerné malvice o velikosti přibližně 1 cm (u ovocných odrůd až 1,5 cm), které dozrávají v červnu až červenci.

V zahradách se pěstují hlavně čtyři druhy. Pro úrodu plodů se vybírá muchovník olšolistý a jeho odrůdy, pro okrasu a stín spíše muchovník Lamarckův nebo velkokvěté kříženci, které se dají vést jako stromek.

Oblíbený druh pěstovaný pro chutné plody. Roste jako vícekmenný keř, dorůstá 3–5 m a plodí pravidelně i v našich podmínkách. Snadno tvoří kořenové výmladky, takže se z jedné rostliny časem stane hustší skupina. Existuje několik odrůd vyšlechtěných pro ovocnářství, například ‚Smoky‘ s velkými plody nebo ‚Martin‘ s vyšší úrodností. Právě z tohoto druhu pochází většina odrůd v tabulce níže.

Vzrůstný druh s výškou až 8 m. Má úzkou, vzpřímenou korunu a bohaté hrozny bílých květů. Plody jsou chutné, ale menší než u A. alnifolia. Snáší i vlhčí půdy a hodí se do přírodně laděných zahrad.

Která odrůda je „nejlepší“, záleží na tom, co od muchovníku čekáte. Pro co nejvíce plodů se osvědčují kanadské odrůdy muchovníku olšolistého – Smoky, Martin, Northline, Thiessen a Honeywood. Pro okrasu a stromek se vybírají Ballerina a Robin Hill, do malé zahrady nebo nádoby úzký Obelisk. Výšky v tabulce jsou orientační, v zahradě je ovlivní stanoviště a řez.

Muchovníky jsou samosprašné, takže plodí i jako jediný keř. Když ale vysadíte dvě a více rostlin (klidně různých odrůd), bývá úroda vyrovnanější. Pokud chcete sklízet déle, zkombinujte odrůdu s rovnoměrným zráním (Martin, Northline) s postupně dozrávajícím Thiessenem.

Muchovník roste středně rychle. Mladé rostliny v dobré půdě přirůstají obvykle 30–50 cm za rok, v prvním roce po výsadbě méně, protože rostlina nejdřív koření. S věkem se přírůstky zpomalují a keř spíš houstne, než aby rostl do výšky.

• Keř (muchovník olšolistý a jeho odrůdy): konečná výška zpravidla 2,5–5 m, dosáhne jí zhruba za 8–10 let.
• Strom (muchovník Lamarckův, kanadský, Robin Hill): 5–8 m, na kmínku s korunou širokou 3–5 m.
• Muchovník oválný: nejmenší, 2–3 m.

Kdy začne plodit: rostliny z kontejneru obvykle nasadí první plody 2–3 roky po výsadbě. Plné úrody se dočkáte zhruba od 5.–8. roku a dobře udržovaný keř pak plodí desítky let. Semenáče rostou pomaleji a první plody dávají později, zpravidla kolem 4.–5. roku, a jejich plody nemusejí mít vlastnosti mateřské odrůdy.

Muchovník je nenáročný na půdu, nejlépe mu vyhovuje hlinitopísčitá, humózní a propustná půda. Snáší sucho i mráz, takže je vhodný i do drsnějších oblastí. Nejlépe prospívá na slunném stanovišti, ale snese i polostín. Péče spočívá v občasném prořezu, který udržuje vzdušnou korunu a podporuje úrodu.

• Stanoviště: čím více slunce, tím více květů a sladší plody. V polostínu roste dobře, jen plodí méně.
• Půda a pH: snáší slabě kyselé až mírně zásadité půdy, zhruba pH 5,5–7,5. Vadí mu trvale zamokřená a hodně utužená půda. Na vápnitých půdách si nejlépe vede muchovník oválný.
• Zálivka: první dva roky po výsadbě zalévejte pravidelně, v suchu jednou týdně vydatně (10–20 l na keř). Vzrostlý keř sucho přečká, ale když je sucho v květnu a červnu, plody zůstanou drobné a opadávají. Půdu pod keřem udrží vlhčí mulč z kůry nebo štěpky.
• Hnojení: stačí na jaře přidat kompost nebo organické hnojivo. Přehnojení dusíkem podporuje bujný růst na úkor plodů.
• Mrazuvzdornost: muchovník olšolistý snáší silné mrazy. Rizikem jsou spíš pozdní jarní mrazíky v době květu, proto se nevysazuje do mrazových kotlin.

Kdy sázet: prostokořenné sazenice sázejte na podzim (říjen–listopad) nebo brzy na jaře (březen–duben), dokud nevyraší. Rostliny v kontejneru lze sázet po celou sezónu, pokud nemrzne a nejsou velká vedra. Podzimní výsadba má výhodu, že rostlina do jara zakoření.

1. Vykopejte jámu zhruba dvakrát širší, než je kořenový bal, a stejně hlubokou.
2. Vykopanou zeminu promíchejte s kompostem, těžkou jílovitou půdu odlehčete pískem.
3. Rostlinu usaďte ve stejné hloubce, v jaké rostla v kontejneru, zasypte a zeminu mírně přišlápněte.
4. Vydatně zalijte (alespoň 10 l) a povrch zamulčujte.
5. U stromku zatlučte ke kmínku kůl a volně ho přivažte.

Spon: keře vysazujte 2–3 m od sebe, stromové typy 3–5 m. Pro živý plot stačí menší vzdálenost (viz níže).

Kdy řezat: hlavní řez se dělá v předjaří (únor–březen), kdy je rostlina bez listí a dobře je vidět stavba keře. Drobné úpravy, například odstranění kořenových výmladků, lze udělat i v létě po sklizni.

Jak řezat keř: muchovník plodí na dvouletých a starších výhonech, proto se nezkracuje plošně. Prvních 2–3 roky po výsadbě jen odstraňte slabé, poškozené a do středu rostoucí výhony. Na dospělém keři ponechte zhruba 8–12 silných výhonů různého stáří. Každý rok u země vyřízněte 1–3 nejstarší (zhruba 5–6leté) výhony a nahraďte je silnými mladými. Keř tak zůstane vzdušný, plody dobře vybarví a sklizeň bude pohodlnější.

Zmlazení: zanedbaný, přestárlý keř zmlazujte postupně – během 3 let vyřežte každý rok asi třetinu nejstarších výhonů. Muchovník snese i razantní seříznutí celého keře nízko nad zemí, dobře obráží, ale na plody si pak počkáte 2–3 roky.

Výchova na kmínek: vyberte jeden silný, rovný výhon a ostatní i nové kořenové výmladky pravidelně odstraňujte. Postranní větve na kmínku odstraňujte postupně do výšky, kde chcete mít korunu (obvykle 1–1,5 m). V koruně ponechte 3–5 rovnoměrně rozmístěných větví. Na kmínek se nejlépe hodí muchovník Lamarckův, Ballerina a Robin Hill; odrůdy muchovníku olšolistého silně odnožují a výmladky je nutné odstraňovat každý rok.

Muchovník je celkově odolná dřevina, ale jako ostatní růžovité může trpět několika problémy:

• Rez: oranžové skvrny na listech a plodech. Houba střídá hostitele s jalovci, proto se rez objevuje častěji tam, kde jalovce rostou poblíž. Napadené listy a plody odstraňte.
• Padlí: bílý moučnatý povlak na listech, hlavně v teplém a vlhkém počasí a v hustém zápoji. Pomáhá vzdušný řez a slunné stanoviště.
• Skvrnitosti listů: hnědé skvrny, předčasné opadávání listů. Spadané listí na podzim shrabte.
• Bakteriální spála růžovitých: výhony náhle hnědnou a jejich špičky se ohýbají jako háček. Napadené části vyřízněte hluboko do zdravého dřeva a nářadí mezi řezy dezinfikujte.
• Mšice: na jaře sají na mladých výhonech, většinou bez vážnějších následků.
• Ptáci: kosi, drozdi a špačci umějí dozrávající plody sklidit dřív než vy. Spolehlivou ochranou je síť přes keř, natažená ve chvíli, kdy plody začnou červenat.
• Zajíci a srnci: v zimě okusují mladé rostliny, pomůže chránič kmínku nebo pletivo.

Plody muchovníku jsou sladké, chutí připomínají borůvky s jemným mandlovým aroma. Obsahují vitaminy A a C, železo a antioxidanty. Konzumují se čerstvé, sušené nebo zpracované do džemů, šťáv či koláčů. V Kanadě a USA se tradičně využívají k výrobě „saskatoon pie“ – koláče z muchovníkových plodů.

Kdy sklízet: plody zrají v červnu až červenci a během zrání se barví ze zelené přes červenou do tmavě modrofialové. Sklízejte je, až jsou celé tmavé a měkké, pak jsou nejsladší. Protože plody na keři nedozrávají najednou, sklízí se obvykle ve 2–3 kolech. Čerstvé vydrží v lednici několik dní, dobře se mrazí.

Muchovník je nejen ovocnářsky cenný, ale i dekorativní dřevina. Hodí se jako solitéra, do skupinových výsadeb, živých plotů i přírodních zahrad. Díky atraktivnímu kvetení na jaře a podzimnímu vybarvení listů má vysokou estetickou hodnotu po celý rok.

Přirozeně roste muchovník jako vícekmenný keř. Pokud chcete hlavně plody, zvolte keř – sklízí se z něj snáz a plodí víc. Stromek na kmínku (nejčastěji muchovník Lamarckův nebo Ballerina) se hodí jako solitéra do trávníku, k terase nebo do předzahrádky, kde dává lehký stín a pod korunou se dá sekat tráva.

Z muchovníku olšolistého vznikne volně rostoucí živý plot, který na jaře kvete, v létě dává plody a na podzim se vybarví. Rostliny vysazujte do jedné řady ve sponu 60–100 cm, pro hustší plot do dvou řad posunutých proti sobě. Vhodné jsou odnožující odrůdy Northline a Smoky, do úzkého plotu Obelisk. Plot dorůstá 2–3 m. Tvarovat ho můžete, ale častý střih odstraňuje plodné výhony – pro úrodu je lepší jen jednou ročně vyřezat nejstarší výhony a boky mírně srovnat po sklizni.

Muchovník se dá pěstovat i v nádobě na terase nebo balkoně, nejlépe kompaktní odrůda typu Obelisk nebo menší odrůdy muchovníku olšolistého.

• Nádoba: alespoň 40–50 l s odtokovými otvory a drenážní vrstvou na dně.
• Substrát: kvalitní zahradní substrát smíchaný s kompostem a trochou písku nebo zeminy, aby nádoba neztrácela stabilitu.
• Zálivka: v nádobě substrát vysychá rychle, v létě zalévejte i denně, nesmí ale stát voda v misce.
• Přihnojování: na jaře přidejte organické hnojivo, protože živiny ze substrátu se v nádobě rychle vyčerpají.
• Zima: kořeny v nádobě promrzají víc než v zemi. Nádobu obalte izolací, postavte ke zdi domu a za bezmrazých dnů mírně zalijte.
• Přesazování: každé 3–4 roky do větší nádoby nebo alespoň výměna vrchní vrstvy substrátu.

V nádobě muchovník zůstane menší (obvykle 1,5–2,5 m) a plodí méně než v zemi.

Muchovníku se daří v humózní půdě bohaté na živiny – při výsadbě i na jaře mu prospěje univerzální organické hnojivo.

Hnojík do e-shopu Dávkování a použití

Další ovocné keře a dřeviny do zahrady: Borůvka, Rybíz, Ostružiník, Jeřáb, Kalina, Dřín a Rakytník úzkolistý. Přehled dalších druhů najdete v článku Méně známé ovocné druhy, o výsadbě a řezu píšeme v článku Keře.