Co sázíme na podzim

Podzimní výsadba patří k nejdůležitějším pracím v zahradě. Využívá teplé půdy, dostatek vláhy a klidné období po sklizni k tomu, aby rostliny dobře zakořenily a na jaře rychle nastartovaly růst. Pokud chcete mít bohatou úrodu ovoce a zeleniny i kvetoucí zahradu, vyplatí se vědět, co vše lze zasadit právě na podzim.

Jednou z nejdůležitějších plodin vysazovaných na podzim je česnek. Sází se od konce září do konce října, v teplejších oblastech ještě začátkem listopadu, do lehké a dobře propustné půdy. Stroužky musí před zámrazem stihnout zakořenit. Stroužky je vhodné před výsadbou mořit proti houbovým chorobám. Podzimní výsadba zajišťuje větší cibule a vyšší výnos.

Další klasikou je ozimá cibule, která se vysazuje v září až říjnu. Sadba vydrží zimu a na jaře rychle startuje růst. Díky tomu sklízíte cibuli o několik týdnů dříve než z jarní výsadby.

Na záhony lze vysít také rychle rostoucí listovou zeleninu. Špenát nebo ozimé odrůdy salátu vyklíčí ještě na podzim a na jaře brzy poskytnou první sklizeň mladých listů.

Mrkev a petržel se na podzim sejí až těsně před zámrazem (obvykle v listopadu), aby semena na podzim nevyklíčila; na jaře pak vzejdou dříve. Semena přezimují v půdě a při prvním oteplení startují růst.

Zeleninová sezóna koncem léta nekončí. Kromě česneku a ozimé cibule se v září a říjnu ještě vysévá, sází, sklízí a hlavně připravují záhony na příští rok.

Září

• Výsev: vedle špenátu ještě polníček a ředkvičky. Ředkvičky ze zářijového výsevu sklidíte ještě na podzim, polníček přečká zimu a sklízí se od pozdního podzimu do jara.
• Výsadba: cibule perlovka a sazenice salátu a kadeřávku předpěstované v srpnu.
• Zelené hnojení: sklizené záhony nenechávejte holé. Osejte je směsí ovsa nebo žita s vikví či peluškou. Porost chrání půdu přes zimu a na jaře se zapraví. Podrobnosti najdete v článku Zelené hnojení.
• Sklizeň: zelenina a ovoce na uskladnění, nakládání okurek a zelí. Počítejte s tím, že první mrazík může přijít kdykoli.

Říjen

• Teplomilné plodiny: za chladných nocí přikryjte rajčata, papriky a lilky fólií nebo netkanou textilií, sklizeň se tím prodlouží.
• Topinambury: hlízy jsou zralé po odkvětu, vykopávejte je postupně podle potřeby.
• Čekanka na rychlení: vykopejte kořeny, uložte je do tmavého chladného sklepa a v zimě je sázejte do beden, kde vyrostou puky.
• Rebarbora: staré trsy se dají rozdělit a přesadit.

Co může zůstat přes zimu na záhoně

• V zemi: pastinák, černý kořen, topinambury a čistec hlíznatý. Sklízejí se postupně, kdykoli půda nezamrzne.
• Nad zemí: kadeřávek, růžičková kapusta a pór. Mráz snesou a kadeřávek po něm chutná sladčeji.

Podzim je také hlavní doba pro výsadbu ovocných stromků a keřů, postup krok za krokem popisujeme v článku Výsadba stromů. Jak uklidit a zakrýt uvolněné záhony, najdete v článku Příprava záhonů na zimu, a čím půdu na podzim přihnojit, v článku Hnojení na podzim.

Podzim je hlavním obdobím pro výsadbu jarních cibulovin – tulipánů, narcisů, krokusů, hyacintů či okrasných česneků. Sázejí se od září do listopadu, ideálně do propustné půdy a hloubky zhruba trojnásobku velikosti cibule.

Podzimní období je vhodné i pro výsadbu mnoha trvalek a okrasných keřů. Výborně zakoření například hortenzie, motýlí keř nebo mahónie. Trvalky vysazené na podzim stihnou zapustit kořeny a na jaře rychle kvetou.

Klasickým příkladem podzimní výsadby jsou růže. Sazenice s holými kořeny se vysazují od října do zámrazu. Růže zasazené na podzim jsou silnější a vitálnější než jarní výsadba.

Podzim je tradiční doba pro výsadbu ovocných stromů, jako je jabloň nebo hrušeň. Stromky se vysazují po opadu listů, nejlépe v říjnu a listopadu. Půda je ještě teplá a kořeny dobře zakoření, než přijde zima.

Třešně, višně nebo švestky se rovněž vysazují na podzim. U peckovin je však nutné volit chráněné stanoviště, aby mladé stromky nepoškodily mrazy.

Do zahrady můžete vysadit i drobné ovoce – maliny, rybíz nebo angrešt. Podzimní výsadba zaručí, že rostliny zakoření a v další sezóně budou plodit dříve a více.

• Zálivka – po výsadbě je nutné rostliny důkladně zalít, aby se půda usadila kolem kořenů.
  
  
• Mulčování – sláma, listí nebo kůra chrání kořeny před mrazem a udržuje půdu vlhkou.
  
  
• Opora stromků – nově vysazené ovocné stromy vyžadují pevný kůl, který jim poskytne stabilitu proti větru.
  
  
• Hnojení – při výsadbě je vhodné obohatit půdu organickým hnojivem, například Hnojíkem, který podporuje zakořenění a vitalitu rostlin.