Rebarbora (Rheum)

(Rheum rhabarbarum) Rebarbora je zelenina, která je známá také pod názvem reveň kadeřavá. Je to rostlina z čeledi rdesnovitých a její botanický název je Rheum rhabarbarum. Pochází z oblastí střední Asie, ale v současnosti je pěstována a konzumována po celém světě.

Rebarbora má většinou velké listy s dlouhými, tlustými, masitými stonky/řapíky. Tyto stonky jsou jedlou částí rostliny a mají nakyslou chuť. Mnoho lidí používá rebarboru především k přípravě sladkých dezertů, jako jsou koláče, štrůdly nebo kompoty. Kyselost rebarbory lze vyrovnat přidáním cukru nebo kombinováním s ovocem, jako je jahody nebo jablka.

POZOR: Listy rebarbory jsou jedovaté a neměly by se konzumovat. Je důležité oddělovat listy od stonků a používat pouze stonky při přípravě jídel. Řapíky se proto sklízejí na jaře a začátkem léta, nejpozději do konce června.

Rebarbora obsahuje vitamíny C a K, vápník, draslík a další živiny. Je také známá pro své projímavé účinky a tradičně se používá k podpoře trávení.

Rebarbora se v kuchyni využívá především k přípravě sladkých pokrmů, ale může se také použít ve slaných receptech. 

Dezerty: Rebarbora je oblíbená přísada při přípravě koláčů, štrůdlů, dortů, muffinů a kompotů. Nejčastěji se stonky rebarbory nakrájejí na menší kousky a smíchají se s cukrem a dalšími přísadami, aby se snížila jejich kyselost. Poté se používají jako náplň do dezertů.

Džemy a marmelády: Rebarborový džem nebo marmeláda jsou další oblíbené způsoby využití rebarbory. Stonky se nakrájejí na menší kousky, vaří se s cukrem a je možné přidat i další ovoce nebo koření pro zvýraznění chuti.

Kompoty: Rebarbora je často používána k přípravě osvěžujících kompotů. Stonky se nakrájejí na menší kousky, vaří se ve vodě s cukrem. Můžete přidat i další tvrdší ovoce, aby byl kompot lahodnější.

Sladké omáčky: Rebarborová omáčka se používá jako přísada ke zlepšení chuti a konzistence jiných sladkých pokrmů, jako jsou palačinky, pudinky nebo zmrzlina. Stonky se vaří s cukrem a lze přidat další aromatické přísady, jako je vanilka nebo skořice.

Saláty a přílohy: I když je rebarbora obvykle spojována s dezerty, může se také použít ve slaných pokrmech. Nakrájené a povařené stonky rebarbory můžete přidány do salátů, příloh nebo marinád. Získáte tak pikantní a kyselou chuť.

Rebarbora je rostlina, která se snadno pěstuje v mírném klimatu. Zde je několik základních informací o pěstování rebarbory:

Klimatické podmínky: Rebarbora je odolná rostlina a preferuje chladnější podnebí. Nejlépe roste v oblastech s mírnými léty a chladnými zimami. Může být vystavena plnému slunci, ale snese i polostín.

Půda: Rebarbora upřednostňuje hlubokou a dobře propustnou půdu s dostatečným množstvím organického materiálu. Před výsadbou je vhodné půdu obohatit kompostem nebo dobře rozloženým hnojem.

Výsadba: Rebarbora se obvykle pěstuje z oddenků nebo semen. Nejlepší čas pro výsadbu oddenků je na jaře (březen až duben), zatímco semena se mohou vysévat na podzim i na jaře. Místo pro výsadbu by mělo být dobře připravené a měly by se ponechat dostatečné mezery mezi rostlinami (asi 90 cm až 120 cm), přece jen se jedná o rozlehlé rostliny.

Péče o rostliny: Po výsadbě je důležité udržovat půdu kolem rostlin vlhkou, zejména během suchých období. Je také dobré odstranit plevel. V průběhu sezóny se doporučuje přidávat kompost nebo hnojivo bohaté na dusík ke zlepšení výživy rostlin.

Sklizeň: Rebarbora se sklízí obvykle až ve druhém nebo třetím roce po výsadbě. Řapíky se u země vylamují kroucením, sklízí se od jara do konce června. Při sklizni je důležité ponechat na rostlině alespoň několik stonků, aby měla sílu pro další růst.

Zazimování: V oblastech s chladnými zimami je vhodné chránit rebarboru před mrazem. Po oříznutí stonků se doporučuje pokrýt půdu kolem rostlin mulčem nebo listím, což pomůže udržet teplotu a ochránit kořeny.

Rebarboru sklízíme ve druhém nebo třetím roce po výsadbě. Sklízíme jen řapíky, protože listy jsou jedovaté (obsahují kyselinu šťavelovou). Rebarboru sklízejte zejména na jaře, a to raději v chladnějších dnech. Používejte ostrý nůž a uřezejte řapíky přímo u země. Z každé rostliny uřežte jen několik řapíků, aby mohla růst dále. Někdy se sklízí rebarbora i na podzim, ale záleží na odrůdě. Obvykle se uvádí, že na podzim rostlina obsahuje více kyseliny šťavelové a je tedy možné, že budou nepoživatelné i řapíky.

Čerstvé řapíky nemusíte čekat až do jara. Ve vytápěném skleníku se dají rebarborové trsy rychlit, takže první sklizeň přijde už v zimě. Postup popisují F. Kobza a M. Koudela v knize Skleník od jara do zimy.

Příprava trsů: na podzim vyryjte dva až tříleté rostliny a uložte je v chladu, třeba v kůlně nebo ve sklepě.

Přenesení do skleníku: od konce října do začátku prosince trsy postupně přenášejte do skleníku a zasypte vrstvou zeminy 15 až 20 cm.

Teplota a vlhkost: rychlení začíná při 16 °C, zhruba po dvou týdnech teplotu snižte na 12 °C. Vzdušná vlhkost má být vysoká, 85 až 90 %.

Sklizeň: rychlení trvá 4 až 6 týdnů a z jednoho trsu lze sklízet až třikrát.

Pozor na vysokou teplotu: při vyšší teplotě trsy vyraší rychleji, ale řapíky jsou tenké a málo vybarvené. Rychlejší neznamená lepší.

Odrůdy: k rychlení se hodí odrůdy, které brzy raší a potřebují kratší období chladu. Kniha uvádí ‚Timperly Early‘ a ‚Van Kooten‘ (dostupnost ověřte).

Zde je základní recept, jak upéct rebarborový koláč:

Suroviny:

• 350 g stonků rebarbory,
• 200 g hladké mouky,
• 150 g cukru,
• 100 g másla (na pokojové teplotě),
• 2 vejce,
• 120 ml mléka,
• 1 čajová lžička prášku do pečiva,
• špetka soli,
• vanilkový extrakt (dle chuti).

Postup:

Troubu předehřejte na 180 °C a připravte si dortovou formu. Vymažte ji máslem nebo vyložte pečicím papírem.

Rebarboru důkladně omyjte a oloupejte vnější vrstvu. Pak ji nakrájejte na menší kousky (asi 1 cm až 2 cm dlouhé).

Ve velké míse smíchejte máslo a cukr, dokud nedosáhnete krémové konzistence. Přidejte vejce a vanilkový extrakt a dobře promíchejte.

V další misce smíchejte mouku, prášek do pečiva a špetku soli.

Postupně přidejte suché ingredience do směsi s máslem a cukrem, střídavě s mlékem. Míchejte, dokud nedostanete hladké těsto bez hrudek.

Přendejte těsto do připravené dortové formy a urovnejte povrch.

Nakrájenou rebarboru rozložte rovnoměrně po povrchu těsta.

Pečte přibližně 35 až 40 minut, nebo dokud není koláč zlatavý a propečený.

Obměnou je rebarborový koláč s drobenkou.

Budete potřebovat:

• 500 g polohrubé mouky,
• 125 g cukru krupice,
• 2 vejce,
• 125 ml oleje,
• 1 prášek do pečiva,
• 300 ml bílého jogurtu,
• 300 g rebarbory,
• 100 g hrubé mouky + 100 g cukru krupice + 100 g másla na drobenku,
• tuk a hrubou mouku na vymazání a vysypání plechu.

Postup:

Rebarboru nakrájejte na menší kousky, posypte cukrem, promněte a nechte stát asi 20 minut, než zavadne a změkne.

V míse utřete celá vejce s cukrem, přidejte olej, jogurt, mouku s práškem do pečiva.

Těsto nalijeme na plech vymazaný tukem a vysypaný moukou a rozetřeme, aby bylo rovnoměrné. 

Na těsto poklademe nakrájenou rebarboru a posypeme drobenkou.

TIP: Drobenku vytvoříte tak, že suroviny na drobenku (mouku, cukr a tuk) promnete v rukou, až mají lepivou, ale sypkou konzistenci.

Kdy sázet rebarboru: oddenky (kusy kořenů s 1–3 pupeny) se sázejí na jaře v březnu až dubnu, nebo na podzim v říjnu, kdy rostlina zatahuje. Rebarboru v květináči lze vysadit kdykoli od jara do podzimu.

1. Vyberte slunné až polostinné místo s hlubokou, vlhčí a výživnou půdou. Rebarbora na jednom místě vydrží 10 i více let, proto půdu před výsadbou pořádně obohaťte kompostem nebo vyzrálým hnojem – 1–2 kbelíky na rostlinu.
2. Vykopejte jámu 40 × 40 cm, oddenek uložte tak, aby pupeny byly 2–3 cm pod povrchem. Hlubší výsadba vede k hnilobě.
3. Rostliny rozmístěte ve sponu 90–120 cm, listy dorůstají do šířky přes metr.
4. Zalijte a namulčujte. V prvním roce nesklízejte vůbec, ve druhém jen několik řapíků – rostlina musí zesílit.

Ze semen se rebarbora pěstuje jen výjimečně: semenáče jsou nevyrovnané a sklízí se až za 3 roky. Kupujte oddenky pojmenovaných odrůd (např. ‚Victoria‘, ‚Holsteiner Blut‘).

Rebarbora se neřeže nožem, ale vylamuje: řapík uchopte u země, pootočte a trhněte do strany. Zbytek řapíku ponechaný v rostlině by uhníval. Kdy a co odstraňovat:

• Květní lodyhy vylamujte ihned, jakmile se objeví (květen–červen). Kvetení rostlinu vysiluje a řapíky pak hořknou.
• Sklizeň probíhá od dubna do konce června; poté řapíky nechte dorůst, aby rostlina načerpala sílu na příští rok. Nikdy neodeberte víc než polovinu listů najednou.
• Na podzim po prvních mrazech odstraňte zvadlé listy a přikryjte střed rostliny kompostem – zároveň ji tím přihnojíte.
• Omlazení: trs starší 8–10 let s tenkými řapíky na podzim vyryjte, rozdělte rýčem na části s 2–3 pupeny a přesaďte.

Listové čepele obsahují kyselinu šťavelovou – nejedí se, ale patří na kompost, kde se bezpečně rozloží.

Listy, které po skončení sklizně necháte růst, vyživují oddenek a rozhodují o tom, jak silné řapíky vyraší příští jaro. Péče v létě a na podzim se proto vyplatí.

• Hned po sklizni přihnojte. Koncem června rozprostřete kolem trsu zralý kompost nebo dobře rozložený hnůj a zalijte. V suchém létě zalévejte i dál, velké listy odpaří hodně vody. Dávky Hnojíku najdete na stránce Dávkování.
• Trsy dělte na podzim nebo brzy na jaře. Nejvhodnější je říjen, kdy listy zatahují, případně březen před rašením. Každý dílek má mít 2–3 pupeny, postup je popsaný v části o řezu výše.
• Na zimu přikryjte. Kompostovou přikrývku popsanou výše můžete nahradit vrstvou rozloženého hnoje. Chrání pupeny a na jaře živiny rovnou poslouží rašícím listům.
• Místo mimo střídání plodin. Rebarbora je trvalka a na jednom místě roste 10 i více let. Vysaďte ji na okraj zahrady nebo k dalším trvalým kulturám, jako je chřest nebo křen, aby nepřekážela při střídání zeleniny v osevním postupu.

Hlavní sklizeň je na jaře, nejlépe v chladnějších dnech. První řapíky se sklízejí až druhý nebo třetí rok po výsadbě, aby rostlina stihla zesílit. Řapíky u země vylomte kroucením (řez nechává pahýly, které zahnívají) a z jedné rostliny jich vždy nechte několik růst dál.

Sklizeň ukončete nejpozději kolem letního slunovratu, tedy do konce června, a rostlinu pak nechte zesílit na další rok. Na podzim obsahuje víc kyseliny šťavelové, takže mohou být nepoživatelné i řapíky — podzimní sklizeň navíc závisí na odrůdě.

Jedovaté jsou listy, které obsahují kyselinu šťavelovou, a nikdy se nejedí. Jedlou částí jsou pouze řapíky (stonky) — listy od nich hned po sklizni oddělte.

Vyhovuje jí chladnější podnebí, hluboká propustná půda a slunce i polostín. Oddenky se sázejí na jaře, mezery mezi rostlinami 90 až 120 cm. Půdu udržujte vlhkou a před výsadbou ji obohaťte kompostem.

Nejlépe kompostem nebo rozloženým hnojem, hlavně hned po skončení sklizně. V sezóně ocení i organické hnojivo s dusíkem, které podpoří růst řapíků. Dávky najdete na stránce Dávkování.

Řapíky se hodí na koláče, kompoty, marmelády i sirupy — kyselost se vyvažuje cukrem nebo kombinací s jahodami či jablky. Před vařením stačí řapíky omýt a nakrájet, loupat je není nutné.