Okra (Abelmoschus esculentus)
Teplomilná zelenina s jedlými lusky známá také jako „černooká“ nebo „damianův prst“
- Stanoviště: slunné, teplé a chráněné místo s hlubokou výživnou půdou
- Výška: 0,5–2 m podle podmínek
- Doba květu: červen–září
- Sklizeň plodů: červenec–říjen
- Množení: výsevem semen
Okra je jednoletá zelenina z čeledi slézovitých (Malvaceae), původem z Afriky a Indie. U nás se pěstuje především jako rarita nebo specialita pro milovníky exotických plodin. Její plody – zelené až světle zelené tobolky připomínající prsty – se sklízejí v mladém stadiu, kdy jsou ještě křehké a jemné.
Okra se využívá ve středomořské, arabské, africké i asijské kuchyni, kde je ceněna pro schopnost zahušťovat pokrmy a jemnou chuť.
Pěstování v našich podmínkách
Okra vyžaduje teplé a chráněné stanoviště s plným sluncem a dostatečnou půdní vlhkostí. Nejlépe se jí daří v lehké, hluboké a humózní půdě s dobrou drenáží. Vzhledem k vysokým teplotním nárokům je v českém klimatu nejvhodnější pěstování ve skleníku nebo fóliovníku, případně v nádobách na chráněné terase.
Výsev se provádí koncem dubna až začátkem května do sadbovačů při teplotě kolem 22–25 °C. Před výsevem je vhodné semena namočit na 24 hodin do vody, aby rychleji klíčila. Na venkovní stanoviště lze sazenice přesadit v druhé polovině května po zmrzlých, kdy už nehrozí mrazy. Doporučuje se pravidelná zálivka a ochrana proti chladu i větru.
Růst a sklizeň
Okra tvoří silné, vzpřímené lodyhy s velkými dlanitě laločnatými listy a atraktivními květy, které připomínají květy ibišku – žluté se sytě červeným středem. Plody se tvoří velmi rychle po opylení a je nutné je sklízet každé 2–3 dny, dokud jsou měkké a šťavnaté. Přerostlé plody dřevnatí a ztrácejí na kvalitě.
Kromě plodů jsou mladé listy a květy rovněž jedlé a využitelné v kuchyni. Celá rostlina vylučuje slizovitou látku, která se v některých kuchyních využívá pro zahušťování jídel, například v tradiční africké polévce gumbo.
Hnojení a péče
Okra je náročná na živiny, proto se doporučuje pravidelné přihnojování během vegetačního období. Ideální je použití přírodního hnojiva s vyšším obsahem dusíku a draslíku, například Hnojík, který podpoří jak růst, tak i tvorbu plodů bez chemického zatížení. Půda by měla být stále mírně vlhká, ale nikdy přemokřená. V době květu a tvorby lusků je důležité udržovat stabilní vláhové poměry.