Špenát setý: pěstování, sklizeň a zpracování

Jednoletá rostlina dlouhého dne; oblíbená listová zelenina.

Stanoviště:
Hluboká, humózní půda s dobrým odvodem vody.

Spon rostlin:
20–25 × 10 cm.

Doba pěstování:
Výsev od února/března v následných sadách.

Doba sklizně:
Kontinuální česání větších listů, než rostliny vyběhnou do květu.

Množení:
Semeny.

Špenát byl přivezen patrně Araby a křižáky do Španělska a odtamtud se šířil dále do střední Evropy. Rostlina z čeledi merlíkovitých (Chenopodiaceae), které se dnes řadí do čeledi laskavcovitých (Amaranthaceae), je bohatá na vitamíny a minerální látky. Listy se mohou jíst syrové jako salát nebo se připravují vařené jako zeleninová příloha.

Špenát se pěstuje převážně na jaře a na podzim, neboť většina odrůd začíná kvést v období dlouhého dne. Klíčí už při 3 až 4 °C. Vysévá se od února, jakmile půda oschne, až do konce dubna, pro podzimní sklizeň v srpnu a pro přezimování v září. Pro letní pěstování se hodí jen speciální odrůdy.

• Jarní a podzimní pěstování: ‚Hermes‘, ‚Monnopa‘, ‚Carambole‘, ‚Summic‘, ‚Vitesse‘, ‚Attica‘, ‚Taurus‘, ‚Trio‘.
• Letní pěstování: ‚Carambole‘, ‚Nordic‘, ‚Solar‘.
• Pěstování na přezimování: ‚Subito‘, ‚Vitesse‘, ‚Hiverna‘, ‚Monnopa‘.

Hloubka výsevu:
2–4 cm. Lépe vzchází po přitlačení půdy. Za sucha zaléváme, aby se zvýšil výnos a zabránilo se vybíhání do květu.

Choroby a škůdci:
Špenát je náchylný na plíseň špenátovou (někdy nazývanou nepravé padlí), napadení mšicemi a na virové choroby. Pomáhá dostatečný spon, střídání plodin na záhonu a vzdušný záhon bez zaplevelení.

Sklizeň:
Perioda sklizně je krátká. Sklízejí se vždy největší listy. Krátce před rozkvětem se špenát sklidí a zmrazí. Vyběhlé rostliny chutnají hořce.

Pověst špenátu jako nejlepšího zdroje železa se často vysvětluje chybou v desetinné čárce. Tahle historka je ale nejspíš sama legendou. Vysoké hodnoty ze starých rozborů se podle všeho týkaly sušeného špenátu a mylně se přenesly na čerstvé listy. Čerstvý špenát má zhruba 2–3 mg železa na 100 g, což mezi zeleninou není výjimečné, a tělo ho z něj navíc využije jen málo.

Špenát je rostlina dlouhého dne. Kvést začne, jakmile se dny prodlouží, a teplo se suchem to ještě urychlí. Proto se na jaře sije nejpozději do konce dubna. Rostliny vyseté v květnu a v červnu často vyběhnou do květu dřív, než narostou listy. Obecně o tom píšeme v článku vybíhání do květu.

• Jarní výsev (od února či března do konce dubna): sklízí se od dubna, dokud rostliny nevyběhnou.
• Srpnový výsev: dny se zkracují a chladnou, špenát nevybíhá a sklízí se na podzim.
• Zářijový výsev: rostliny přezimují a listy dají brzy na jaře, dřív než jarní výsev.
• Léto: i letní odrůdy uvedené výše vybíhají, jen pomaleji. Na letní listy se víc hodí čtyřboč (novozélandský špenát), bazela (malabarský špenát) nebo mangold. Čtyřboč a bazela v horku do květu nevybíhají, mangold kvete až druhým rokem. Víc o nich v článku netradiční zelenina.

Kam ho vysít: špenát rychle roste, a tak se hodí jako předplodina nebo do meziřadí. Dobře se snese se salátem k řezu, ředkvičkami a zelím, vysévat ho můžete i mezi jahody nebo hrách.

Dusík s mírou: špenát potřebuje živiny, ale snadno rozpustným dusíkem ho nepřehánějte. Při přehnojení hromadí v listech dusičnany, hlavně při slabém světle na jaře a na podzim. Kompost a organická hnojiva uvolňují dusík pozvolna; kolik hnojiva dát, najdete v dávkování.

Špenát potřebuje málo tepla, a proto se hodí do nevytápěného skleníku, fóliovníku nebo pařeniště. Semena vysetá v září dají první listy už v únoru, kdy venku ještě nic neroste. Čísla v této kapitole vycházejí z knihy Skleník od jara do zimy (F. Kobza, M. Koudela).

Teplota: semena klíčí už při 3 až 4 °C a mladé rostliny vydrží mráz až −8 °C. Nejlépe rostou při 15 až 18 °C.

Půda: lehčí a humózní, s pH kolem 7. Kyselé a uléhavé půdy nejsou vhodné. Zasolení snáší špenát poměrně dobře.

Výsev: sejte v září do hloubky 3 cm, do řádků vzdálených 10 až 15 cm. Můžete sít i naširoko, ale jen do půdy bez plevele.

Dusičnany: v zimě a při slabém světle špenát hromadí dusičnany. Na zimní pěstování proto nepřehánějte hnojení dusíkem. Kolik hnojiva dát, najdete v návodu k dávkování.

Odrůdy k přezimování (osvědčené, dostupnost ověřte):

• ‚Monores‘ – raný, na jarní i podzimní sklizeň, odolný proti vymrzání a vybíhání, odolný k plísni špenátové
• ‚Herkules‘ – velmi dobře přezimuje
• ‚Winter Riesen‘ – velké listy, jarní i podzimní výsev, spolehlivě přezimuje, chutná i syrový
• ‚Lambada F1‘ – výnosný hybrid rezistentní k plísni špenátové
• ‚Carambole F1‘ – výnosný hybrid, výrazně odolný proti vybíhání a plísni špenátové

Proti plísni špenátové pomáhají odolné odrůdy, vzdušný porost a pravidelné větrání skleníku.

Když se vám podařilo vypěstovat si úrodu špenátu, vyzkoušejte také následující recepty.

Čerstvý špenát, který si natrháte na své zahradě, můžete přidávat do salátů, zdobit jím salátové mísy i obložené chleby. Ale také si z něj můžete vyrobit smoothie – stačí 2 hrsti čerstvého špenátu rozmixovat s troškou vody, popř. přidat i jinou jarní zeleninu.

Na klasický špenát jako přílohu použijte také listy. Je to mnohem lepší než špenát koupený v protlaku. Máte totiž jistotu, že ve vašem špenátu bude opravdu jen špenát, a to kvalitní. Budete potřebovat: 1 malou cibuli, olej, 4 hrsti špenátu (listů), sůl, pepř, vajíčko, 2 stroužky česneku, popř. smetanu. Cibuli oloupejte, nakrájejte nadrobno, osmahněte na oleji, přidejte pokrájené listy špenátu, nechte zavadnout, osolte, opepřete, přidejte utřené stroužky česneku, 1 vejce, chvíli povařte, aby se vejce srazilo. Ke konci varu můžete přidat trošku smetany. Vejce a/nebo smetana se přidávají proto, aby byl špenát lépe stravitelný.

Palačinky si připravíme podobným způsobem jako klasicky, ale do těsta nepřidáme cukr. Odložíme je stranou. Špenát si připravíme podle návodu výše. Každou palačinku pomažeme špenátovou náplní a zabalíme. Jednotlivé palačinky obalíme ve vajíčku a strouhance a opečeme na pánvi. Podáváme např. se zakysanou smetanou nebo se salátem z čerstvého špenátu a sýra Fety.

Na koláč budeme potřebovat: 240 g hladké mouky, 120 g tuku, 1 lžíce studené vody, sůl, na náplň: špenát připravený podle návodu výše, strouhaný sýr a smetana. Ze surovin na těsto uhněteme rychle těsto, které necháme v chladničce aspoň 0,5 hodiny odležet. Mezitím si připravíme špenát. Těstem poté vyložíme kulatou zapékací mísu a předpečeme v troubě dozlatova. Poté necháme mírně vychladnout, naplníme špenátem, který posypeme sýrem a zalijeme trochou smetany. Dopečeme asi 30 v troubě na 200 °C.

Špenát zmrazíme uvařený, protože: 1. bude mít menší objem, 2. déle vydrží. Natrhaný listový špenát pokrájíme, vhodíme do vroucí vody, necháme přejít varem, přecedíme a necháme okapat a vychladnout. Abychom si ušetřili práci s pozdějším rozdělováním zmrzlého špenátu, rozdělíme si ho do malých mističek (např. od paštik apod.), nebo do malých mrazicích sáčků. Dáme zamrazit – vydrží určitě 1 rok. Až budeme špenát potřebovat, jen jej vyjmeme z mrazáku a připravíme jako obvykle.

Zamrazit se dá i syrový listový špenát. Zabere ale v mrazáku podstatně víc místa a po rozmrazení se hodí spíš do smoothie a polévek než jako příloha.

Špenát roste rychle a za krátkou sklizňovou periodu odčerpá ze záhonu hodně živin, hlavně dusíku. V našem e-shopu najdete organické hnojivo Hnojík na výživu listové zeleniny na záhonu, ve fóliovníku i v truhlíku — dávkování najdete v samostatném článku.