Zábluda

Většinou stálezelené kvetoucí keře; jsou citlivé na mráz
Stanoviště: teplé, chráněné; humózní půda bez vápna
Výška: 1–4 m
Doba kvetení: podle druhu v březnu až srpnu, dokvétání do října
Množení: hlavně řízky

Až 50–60 druhů rodu zábluda (Escallonia) z čeledi lomikamenovité (Saxifragaceae) se vyskytuje v Jižní Americe. Žádný druh není ve střední Evropě dostatečně zimovzdorný. V Anglii a jižní Francii se však zábludy oceňují jako zahradní keře k použití jednotlivě, ve skupinách a ve stříhaných živých plotech. Všechny rychle rostou a kvetou po dlouhou dobu.

Zábludy kvetou ve vrcholových hroznech nebo latách. Květy jsou pětiplátečné, mají zaobleně obvejčité korunní lístky a trubkovitý nebo pohárkovitý květní kalíšek. Dva až tři plodolisty jsou až k bliznám srostlé a srůstají i s kalichem. Po době hlavního kvetení v červnu a červenci keře dokvétají až do října. Kožovité listy dobře odolávají silnému větru, proto se zábludy často vysazují ve větrných přímořských oblastech západní Evropy. Nesnášejí vápno a vyžadují kyselé humózní půdy. V drsnějších oblastech se musí chránit přikrývkou proti mrazu.

(E. virgata × E. rubra) je kříženec 1–2 m vysoký. Má listy úzce obvejčité, 1–2,5 cm dlouhé, vroubkovaně pilovité, na líci holé, na rubu místy žláznaté a pýřité.

V červnu až červenci se objevují na krátkých olistěných výhonech bílé nebo růžové květy, které jsou uspořádané v hroznech po 6–10. 

Vyšlechtěné odrůdy jsou významnější nežli druhy:

kvete v červnu až září růžově červenými květy. Tento vzrůstný keř dorůstá ve své domovině do výšky 4 m. Má listy obvejčité, 2–5 cm dlouhé, na líci holé a lesklé, na rubu pokryté aromaticky vonnými pryskyřičnými žlázkami s tlustou stopkou. Žlázky jsou také na větvičkách a na květním kalichu. Květy, jejichž trubka je asi 1 cm dlouhá, stojí po 5–25 v latách nebo v hroznech na konci dlouhých výhonů.