Svíčkovec (Gaura)

(Gaura)

Svíčkovec, známý také jako Gaura, je okrasná rostlina patřící do čeledi pupalkovitých (Onagraceae). Je původní v Severní Americe a je oblíbeným květinovým prvkem v zahradách, a to díky svým vzdušným květům a dlouhému kvetení. Název „svíčkovec“ je odvozen od tvaru květů, které připomínají drobné svíčky.

Jak svíčkovec vypadá

• Listy: Listy svíčkovce jsou střídavé, dlouhé, úzké a často mají lehké zabarvení nebo nádech do fialové barvy.
• Květy: Květy jsou malé, pětičetné a mají bílou, růžovou nebo světle červenou barvu. Květy jsou uspořádány na tenkých, vztyčených stoncích, což dává rostlině lehoučký a elegantní vzhled. Květy kvetou na koncích stonků a rozkvétají postupně, což prodlužuje dobu kvetení.
• Výška: Svíčkovec může dorůst výšky kolem 30 cm až 1 metru, závisí to na druhu a odrůdě.

Jak se svíčkovec pěstuje

Stanoviště: Svíčkovec upřednostňuje slunné stanoviště, ale většina druhů a odrůd snáší i polostín.

Půda: Rostlina vyžaduje dobře propustnou a úrodnou půdu. Půda by neměla být příliš těžká a zamokřená, aby se zabránilo kořenovému hnědnutí.

Zálivka: Svíčkovec potřebuje pravidelnou zálivku, zejména během horkých letních dní. Dbejte však na to, aby půda nebyla přemokřená, protože to může způsobit hnilobu kořenů.

Hnojení: Doporučuje se svíčkovec pravidelně hnojit, aby se zajistilo bohaté a dlouhé kvetení. Využívejte však raději nějaké přírodní organické hnojivo a přihnojujte v menších dávkách.

Množení: Svíčkovec lze množit semeny nebo dělením trsů na jaře nebo na podzim.

Zazimování: V mírných klimatických podmínkách bývá svíčkovec mrazuvzdorný, a tedy pěstovaný jako trvalka. V chladnějších oblastech je však lépe ho chránit před mrazem, případně lze pěstovat jako letničku.

Svíčkovec je rostlina, která přitahuje motýly a další opylovače, a díky svému krásnému vzhledu je ideální pro zahradní záhony, květinová aranžmá, skalky nebo i  nádoby na terase.

Svíčkovec Lindheimerův (Gaura lindheimeri) je nejčastějším druhem svíčkovce pěstovaného i u nás. Pochází ze Severní Ameriky, ale již během kolonizačních výprav byl převezen na různá další místa a dnes se pěstuje celosvětově. 

Ze svíčkovce Lindheimrova pak vznikly všechny další kultivary svíčkovce bílého (viz dále) i svíčkovce růžového (také viz dále).

Pěstování svíčkovce Lindheimerova

• Stanoviště: Svíčkovec Lindheimerův upřednostňuje slunné až mírně polostinné stanoviště. Na plném slunci kvete hojněji a déle.
• Půda: Rostlina vyžaduje dobře propustnou půdu s dobrou drenáží. Nejlepší je mírně kyselá až neutrální půda, ale svíčkovec bílý je tolerantní k různým typům půd.
• Zálivka: V době zakořenění je důležité pravidelně zalévat, dokud se rostlina neusadí. Dospělé rostliny jsou odolnější vůči sušším podmínkám, ale v horkých obdobích je vhodné poskytnout jim dostatek vláhy.
• Hnojení: Svíčkovec Lindheimerův nepotřebuje výrazné hnojení. Stačí aplikovat obecné hnojivo pro kvetoucí rostliny v jarním období.
• Množení: Rostliny lze množit semeny nebo dělením trsů. Semena se mohou samovolně vysemenit na podzim, a pokud nezmrznou, vytvoří na jaře nové rostliny. Můžete také sbírat zralá semena a vysévat je na nová místa.
• Zazimování: Svíčkovec Lindheimerův je obecně poměrně odolný vůči mrazu, ale v extrémnějších oblastech je vhodné rostliny chránit mulčováním okolo kořenů, zejména v první zimní sezóně po výsadbě.

Svíčkovec Lindheimerův je krásná a nenáročná rostlina, která může výrazně oživit vaší zahradu svými nádhernými květy a lehoučkým vzhledem.

Svíčkovec bílý (Gaura lindheimeri White) je jedním z nejoblíbenějších druhů svíčkovce, a to díky svým nádherným bílým květům a dlouhému kvetení. Patří ke druhu svíčkovec Lindheimerův, ale má pouze bílé květy. Je to vytrvalá rostlina, která pochází ze středních a jižních oblastí Severní Ameriky. Níže je popis, jak svíčkovec bílý vypadá a jak ho pěstovat:

Vzhled svíčkovce bílého:

• Listy: Listy svíčkovce bílého jsou střídavé, dlouhé, úzké a obvykle mají zelenou barvu. Někdy mohou mít nádech fialové barvy.
• Květy: Květy jsou drobné, pětičetné a mají bílou barvu. Jsou uspořádány na dlouhých a jemných vztyčených stoncích, které vytvářejí svěží a vzdušný vzhled. Květy kvetou po většinu léta až do podzimu a přitahují motýly a další opylovače.
• Výška: Svíčkovec bílý může dorůst výšky kolem 30 cm až 90 cm, v závislosti na konkrétní odrůdě.

Nejkrásnějšími kultivary vyšlechtěnými pro skalky a zahrady jsou například tyto:

• svíčkovec Gambit Compact White – s bílými květy a kompaktním vzrůstem,
•  svíčkovec Geyser White – menší svíčkovec, dobře se kombinuje s dalšími trvalkami, je vhodný pro velké plochy, pro svou nenáročnost se používá také v městské zeleni,
• svíčkovec White Dove – ideální pro místa, kde fouká vítr nebo spíš vane vánek – překrásně se tam bude vlnit.

Všechny tyto bílé (i další) svíčkovce můžete dobře kombinovat s ostatními skalničkami nebo trvalkami, nejlépe se hodí k okrasným trávám, levanduli, třapatce i třapatkovce, ale také ke sporýši nebo do blízkosti kvetoucí šalvěje nebo máty.

Svíčkovec růžový je dalším kultivarem svíčkovce Lindheimerova. Tentokrát však vyšlechtěné odrůdy kvetou růžovými květy. Pěstování je stejné jako u všech výše uvedených svíčkovců a také kombinace je vhodná se stejnými rostlinami – dávejte tentokrát pozor jen na to, aby se růžová netloukla s některými odstíny.

Svíčkovec růžový si můžete pořídit v těchto kultivarech:

• svíčkovec Gambit Rose – překrásně růžově jemně kvetoucí trvalka, která se hodí do štěrkových záhonů, skalek a nejlépe se kombinuje s okrasnými trávami, protože tak vynikne její nezvyklá růžová barva,
• svíčkovec Gambit Variegata Rose – má tmavě fialové květy a kvete si nejdéle ze všech svíčkovců, hodí se do skalek, zahrádek, suchých zídek, před vchodové dveře, protože všude tam upoutá pozornost,
• svíčkovec Belleza Dark Pink – další tmavě růžová varianta, kvete tentokrát až do října, je skvěle kombinovatelná s trvalkami, letničkami i okrasnými travami, je plně mrazuvzdorná.

Svíčkovec (gaura) se množí třemi způsoby. Nejjednodušší je dělení trsů, nejspolehlivější pro zachování odrůdy jsou řízky a nejlevnější je výsev.

Dělení trsů

Starší trsy (3–4 roky) vyryjte brzy na jaře, jakmile začnou rašit, a rozdělte je rýčem nebo nožem na části s několika pupeny a zdravými kořeny. Díly ihned zasaďte na stanoviště a zalijte. Svíčkovec má kůlovitý kořen, takže dělení snáší hůř než jiné trvalky – dělte proto co nejméně a nechte každému dílu dostatek kořenů.

Řízky

V červnu až srpnu odeberte 8–10 cm dlouhé polovyzrálé řízky z nekvetoucích výhonů, odstraňte spodní listy a zapíchněte je do směsi písku a rašeliny. Pod fólií nebo v pařeništi zakoření za 3–5 týdnů. Zakořeněné rostlinky nechte přezimovat v chladném, světlém a bezmrazém prostoru a na záhon je vysaďte až na jaře.

Výsev

Semena vysévejte v březnu až dubnu do misek při 18–20 °C, klíčí za 2–3 týdny. Předpěstované sazenice vysaďte po polovině května. Semenáče kvetou už v prvním roce, ale odrůdy s barevnými listy nebo tmavě růžovými květy se z výsevu obvykle nedědí – ty množte řízky.

Kdy stříhat svíčkovec: během sezóny odstraňujte odkvetlé lodyhy – prodloužíte tím kvetení až do mrazů. Hlavní řez proveďte až na jaře (březen), kdy celý trs seřízněte na 10–15 cm nad zemí. Na podzim rostlinu neřežte: suché lodyhy chrání kořenový krček před mrazem a mokrem.

Přezimování: Svíčkovec Lindheimerův snese −15 až −20 °C, pokud stojí v propustné půdě. Nejčastěji ho nezničí mráz, ale zimní mokro – proto se mu daří ve štěrkových záhonech a na svazích. V těžší půdě přihrňte na podzim k patě rostliny hrst hrubého písku nebo štěrku a přikryjte ji chvojím. Rostliny v nádobách přezimujte v chladném světlém prostoru (2–8 °C) s minimální zálivkou. Mladé rostliny z letních řízků do prvního léta nevysazujte.

• Můžete posypat kolem rostlin ve slabé vrstvě.
• Vylouhujte Hnojík a zalévejte s ním okolo rostlin, nebo rostliny výluhem postříkejte.