Meloun cukrový (Cucumis melo)

Popis: Jednoletá teplomilná tykvovitá rostlina s četnými varietami a formami.

Stanoviště: Pod sklem nebo pod fólií; půda humózní a živná.

Plocha pro rostliny:1–2 rostliny na 1 m².

Doba pěstování:Pěstování mladých rostlin od konce března, výsadba od poloviny května.

Doba sklizně: Od července.

Množení:Výsevem.

Původní oblasti rozšíření cukrového melounu z čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae) se nacházejí v tropech a subtropech Afriky a pravděpodobně i v Asii. V teplejších zemích je pěstování melounů velmi rozšířené. Ve střední Evropě lze tyto velmi teplomilné rostliny pěstovat pouze pod sklem nebo fólií.

Vedle zálivky a hnojení je nejdůležitějším pěstitelským opatřením řez:

• Hlavní výhon se zaštipuje za 5. listem.
• Postranní výhony se zaštipují za 6. listem.
• Výhony nesoucí plody se zaštipují za 1–2 listy od nasazeného plodu.
• Na rostlině se ponechává maximálně 4–6 plodů.

Semena se vysévají koncem března až začátkem dubna do malých květináčů, přibližně 1 cm hluboko. Optimální teplota ke klíčení je 25 °C, při teplotě pod 12 °C semena neklíčí. Sazenice se vysazují v polovině května mělce, ve vzdálenosti 0,6 m v řadě. V pařeništích se osvědčuje přikrytí zeminy černou fólií. Ve skleníku se rostliny vedou vertikálně na sítích nebo šňůrách.

Nejdůležitější variety cukrového melounu:

• Cucumis melo var. reticulatus – meloun síťkovaný se síťkovaným a korkovitým povrchem plodů.
• Cucumis melo var. cantaloupensis – kantalupy s žebernatými plody lahodné chuti.
• Cucumis melo var. inodorus – plody většinou hladké, aromatické a sladké.

Pro pěstování na zahradě jsou vhodné odrůdy:
‚Ha’on‘, ‚Ogen‘, ‚Zuckerkugel‘, ‚Honigtopf‘, ‚Charentais‘, ‚Polidor‘, ‚Galia‘, ‚Maja‘.
Odrůda ‚Sweetheart‘ je keřovitě rostoucí s krátkými výhony.

Do stejné skupiny tykvovitých patří i meloun vodní; na balkon a do truhlíku se hodí drobnoplodý mini meloun.