Lusková zelenina
Luskoviny a luštěniny druhy na jednom místě – od fazolí přes hrách až po sóju. Zjistěte, jak je správně pěstovat a čím hnojit pro bohatou úrodu.
lusková zelenina
Obsah
Lusková zelenina – co k ní patří
Lusková zelenina, nebo také luskoviny či luštěniny, patří mezi oblíbené druhy zeleniny. Mezi nejznámější a nejčastěji pěstované patří hrášek, fazole a sója. Tyto druhy zeleniny se vyznačují vysokým obsahem bílkovin, vlákniny a vitamínů.
Z vitamínů zde najdeme například vitamín A a komplex vitamínů B. Ale pozor, některé luštěniny obsahují zasyrova jedovaté látky, u fazolí hlavně lektiny (některé druhy i kyanogenní glykosidy), a tak je potřeba konzumovat je jen vařené.
Některá lusková zelenina (fazol šarlatový, fazol obecný) je popínavá, čehož využívají zahrádkáři i jako okrasné vlastnosti. Můžete ji použít na zakrytí nehezkého plotu, na propletení pergoly, aby dovnitř nebylo vidět apod.
Lusková zelenina je také výborným přírodním hnojivem – zarýt nebo zaorat nať hrachu či fazolu je prospěšné pro budoucí pěstování rostlin, protože luskoviny dodávají do půdy dusík.
Lusková zelenina druhy
Existuje mnoho druhů luskové zeleniny a zde jsou vyjmenovány ty nejznámější:
1. Hrášek: Hrášek je malé, kulaté semínko s jemnou sladkou chutí. Je plný bílkovin, vlákniny a vitamínů a bývá velmi oblíbeným přídavkem do polévek, rizota a salátů. Dá se konzumovat syrový i vařený.
2. Fazole: Fazolí existuje celá řada podle druhu i kultivaru. Mohou být bílé, červené, černé nebo hnědé barvy a mávají různé tvary i velikosti. Jsou velmi výživné a často se používají v mnoha pokrmech. Musí se však používat zásadně vařené nebo jinak tepelně upravené.
3. Sója: Sója je luštěnina, která má podobu malých zrn, z nichž se může vyrábět sójové mléko, tofu, miso a další potraviny. Je vynikajícím zdrojem bílkovin, vlákniny a vitamínů. Je také oblíbenou potravinou pro vegetariány a vegany, protože dokáže nahradit bílkoviny obsažené hlavně v mase.
4. Čočka: Čočka jsou malá semena ve tvaru čočky, která mohou být různých barev, kromě hnědé může mít také zelenou a oranžovou. Jsou vynikajícím zdrojem železa a dalších důležitých živin.
5. Cizrna: Cizrna jsou malá, kulatá semena. Je to velmi dobrý zdroj bílkovin, vlákniny a vitamínů a často se používá k výrobě humusu.
Jak pěstovat zeleninu luskovou
I luskovou zeleninu si můžete vypěstovat na své zahradě. Zde najdete pár tipů, jak ji úspěšně pěstovat:
1. Vyberte si vhodné místo: Lusková zelenina potřebuje slunné stanoviště, aby se mohla dobře vyvíjet. Vyhněte se místům, kde je vysoká vlhkost.
2. Zvolte vhodnou půdu: Pro pěstování luskové zeleniny jsou nejlepší hlinitopísčité půdy. Přidáním humusu nebo kompostu můžete kvalitu půdy zlepšit. Příliš jílovitou půdu můžete vylepšit i přidáním písku nebo perlitu.
3. Vysévejte semena: Semena luskové zeleniny vysévejte přímo do půdy. Hrách a bob zahradní snesou chlad a sejí se brzy na jaře, fazole jsou teplomilné a jdou ven až po zmrzlých, tedy po 15. květnu. Hloubka se řídí podle velikosti konkrétního druhu – nejhlouběji se vysévají fazole.
4. Pravidelná zálivka: Lusková zelenina potřebuje pravidelnou zálivku, zejména během suchého období.
5. Podpěra rostlin: Některé druhy luskové zeleniny potřebují podporu pro svůj růst. Proto můžete použít kolíky, rámy nebo podpěrné sítě.
6. Likvidujte plevel: Plevel dokáže spotřebovat živiny a vodu, které lusková zelenina potřebuje v hojném množství. Vytrhávání plevele vám zajistí bohatou úrodu.
7. Sbírejte lusky: Lusková zelenina je třeba sbírat pravidelně, jakmile jednotlivé lusky dozrávají. Celé rostliny se sklízejí až na konci vegetačního období a vyzrálé lusky se mohou použít na uskladnění nebo na semena na další sezonu.
Každý druh luskové zeleniny vyžaduje poněkud odlišná opatření, ale s využitím výše uvedených kroků si můžete úspěšně vypěstovat oblíbenou luskovou zeleninu na vlastní zahradě.
Čím jsou fazole tak odlišné, že jim věnujeme samostatný odstavec? Fazole jsou jednou z mnoha druhů luskové zeleniny, avšak od jiných luskovin se v několika klíčových charakteristikách:
Tvar a velikost: Fazole jsou obvykle větší a mají výraznější tvar než jiné luskoviny, jako jsou například hrášek nebo čočka.
Chuť: Fazole mají charakteristickou chuť, která se liší od jiných luskovin. Mají výraznější chuťový profil a jsou obvykle méně sladké než například hrášek.
Struktura: Fazole mají pevnější a vláknitější strukturu než jiné luskoviny, což je dělá vhodné pro mnoho různých pokrmů, jako jsou například chilli nebo fazolová polévka.
Nutriční hodnota: Fazole jsou vynikajícím zdrojem bílkovin a vlákniny, obsahují také vitamíny a minerály jako například železo a draslík.
Luskoviny v osevním postupu: dusík z hlízkových bakterií
Luskoviny patří do čeledi bobovitých (starší název motýlokvěté). Na jejich kořenech žijí hlízkové bakterie, které poutají dusík ze vzduchu a předávají ho rostlině. Poznáte je jako drobné kuličky (hlízky) na kořenech. Po sklizni zůstane část dusíku v kořenech a zbytcích rostlin a využije ho plodina, která přijde po nich.
Místo v osevním postupu. Při střídání ve třech tratích patří luskoviny do druhé trati. Jdou po náročné zelenině hnojené kompostem (košťáloviny, rajčata, okurky, celer) a před nenáročnou zeleninou (mrkev, cibule, červená řepa). Kořeny půdu prokypří a porost ji kryje. Podrobný plán najdete v článku osevní postup.
Nepřehnojujte je dusíkem. V půdě bohaté na dusík, zvlášť po minerálním dusíkatém hnojivu, hlízkové bakterie dusík skoro nepoutají. Rostlina pak bere hotový dusík z půdy a zahrada přichází o hlavní přínos luskovin. Stačí jim humózní půda bez čerstvého hnoje.
Očkování osiva. Kde se luskoviny dlouho nepěstovaly, bývá v půdě málo vhodných bakterií. Osivo proto můžete před výsevem ošetřit očkovacím přípravkem s hlízkovými bakteriemi, který se prodává v zahradnictví. Na kořenech se pak vytvoří víc hlízek.
pH a vápník. Luskovinám se nejlépe daří v půdě s reakcí kolem pH 7. Vápník hlízkové bakterie podporuje, kyselou půdu se proto vyplatí vyvápnit už rok předem. Jak kyselost změřit, popisuje článek pH půdy.
Sousedé na záhoně. Fazole se dobře snášejí se saturejkou, hrách s mrkví, ředkvičkou, salátem a okurkou. Cibuli, česnek a pór sázejte od luskovin dál. Luskoviny se pěstují i jako zelené hnojení, například vikev, peluška nebo lupina ve směsi s obilninou.
Hnojení zeleniny
- Můžete posypat kolem rostlin ve slabé vrstvě.
- Můžete dát při sadbě čajovou lžičku Hnojíku pod každou sazeničku.
- Vylouhujte Hnojík a zalévejte s ním okolo rostlin, nebo rostliny výluhem postříkejte (můžete polít i bez cezení přes listy z konve).
