Lichořeřišnice (Tropaeolum): pěstování v truhlíku i na záhoně

Rychle rostoucí letnička s výraznými květy a štítovitými listy. Hodí se na záhony, do truhlíků i jako půdopokryvná nebo převislá rostlina.

• Stanoviště: slunné, chráněné, lehká a propustná půda
• Výška: 20–300 cm podle druhu
• Doba kvetení: červen–říjen
• Množení: výsevem
• Použití: truhlíky, záhony, zídky, půdopokryvná, převisy, jedlá ozdoba

Rod Tropaeolum zahrnuje kolem 80 druhů rostlin původem z Jižní Ameriky. V zahradnictví se u nás nejčastěji pěstuje jako nenáročná letnička s dekorativními květy a bohatým olistěním. Využívá se i v přírodní medicíně a v kuchyni. Listy, květy i semena jsou jedlé.

Pěstování lichořeřišnice: stanoviště, půda a zálivka

Lichořeřišnice nejlépe roste na slunném místě v lehké, spíše chudší půdě. V příliš výživné půdě tvoří mnoho listů, ale málo květů. Nepotřebuje hnojení, postačí občasná zálivka během suchého období. Je citlivá na přemokření – zejména v nádobách je důležité zajistit odtok vody.

Výsev se provádí přímo na stanoviště koncem dubna až v květnu, jakmile pomine nebezpečí mrazů. Semena se sází cca 2 cm hluboko, klíčí rychle a mladé rostliny rychle obrůstají prostor.

Na záhoně je tedy lichořeřišnice jedna z mála rostlin, kterou je lepší nechat o hladu. Záhon, kde loni rostla pohnojená zelenina, jí obvykle stačí bohatě. Pokud ale sázíte do truhlíku nebo do nádoby, platí to jen zčásti — viz kapitola níže.

Kdy vysévat lichořeřišnici a jak dlouho klíčí

Lichořeřišnice se v našich podmínkách pěstuje jako letnička a rozmnožuje se výhradně ze semen. Semena jsou velká, hrbolatá a snadno se s nimi manipuluje i dětem — je to jedna z nejvděčnějších rostlin pro první zahradničení.

• Přímý výsev na stanoviště: konec dubna až polovina května, po posledních mrazících. Semena přijdou 2 cm hluboko a 20–30 cm od sebe, u převislých forem klidně dál.
• Předpěstování: od poloviny dubna do rašelinových květináčů. Lichořeřišnice špatně snáší poškození kořenů, proto se vysazuje i s celým balem a nepikýruje se.
• Jak dlouho klíčí: zpravidla 7 až 14 dnů při teplotě kolem 18–20 °C. Když je půda studená, může to trvat i tři týdny. Namočení semen na 12 hodin do vlažné vody klíčení urychlí.
• Kdy kvete: první květy se objeví zhruba 8 až 10 týdnů po výsevu, tedy od června, a kvete až do prvních mrazů v říjnu.
• Sběr semen: dozrálá semena opadávají sama ke kořeni. Stačí je posbírat, nechat proschnout a příští rok znovu vysít — semínka zůstávají klíčivá tři až pět let.

Lichořeřišnice se také ochotně vysemeňuje sama. Na místě, kde jednou rostla, se další rok objeví nálet mladých rostlin.

Lichořeřišnice v truhlíku a v květináči

Do truhlíku patří kompaktní nebo převislé kultivary, ne bujné pnoucí formy — ty by celý balkon přerostly. Na běžný metrový truhlík stačí tři rostliny.

• Nádoba: minimálně 20 cm hluboká, s odtokovými otvory a drenážní vrstvou. Stojatá voda je jediná věc, která lichořeřišnici opravdu zabije.
• Substrát: propustný, spíš chudší. Klidně smíchejte běžný substrát s pískem nebo perlitem v poměru 3: 1.
• Zálivka: v truhlíku vysychá substrát rychle, v létě proto zalévejte obden, za horka denně. Na rozdíl od záhonu tady rostlina o vodu snadno přijde.
• Výživa: tohle je jediný případ, kdy má hnojení lichořeřišnice smysl. Substrát v nádobě se po dvou měsících vyčerpá a rostlina začne blednout. Použijte ale opravdu slabou dávku — dusík navíc znamená listy místo květů. Konkrétní množství najdete v přehledu dávkování, obecná pravidla pro balkon a záhon shrnuje článek hnojení venkovních a okrasných rostlin.
• Odkvetlé květy: pravidelně je vyštipujte. Rostlina pak nezakládá semena a kvete podstatně déle.

Stejné pravidlo — spíš méně než více — platí i u dalších balkonových letniček, jako jsou afrikán nebo cínie. Sortiment hnojiv najdete v katalogu, základ je univerzální organické hnojivo.

Vybrané druhy a formy lichořeřišnice: větší, menší a kanárská

Každý z těchto druhů lze využít jiným způsobem. Převislé formy do závěsných nádob, plazivé na zakrytí svahů, kompaktní do okenních truhlíků.

Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus): pnoucí i převislý druh

Nejčastěji pěstovaný druh, bujně rostoucí, výhony až 3 metry dlouhé. Květy v odstínech žluté, oranžové, červené. Existují i kompaktní kultivary vhodné do truhlíků.

Dlouhé výhony se dají vést po opoře, nechat splývat z okna nebo je položit na zem jako půdopokryvnou vrstvu. Úponky nemá, ale kolem tenkých opor se ovíjí řapíky listů. K silnější opoře ji proto přivažte nebo ji nechte prorůst mřížkou či sítí.

Lichořeřišnice menší (Tropaeolum minus): nízká forma do truhlíku

Kompaktní, nižší formy s menšími listy, vhodná do květináčů a nízkých okrajových výsadeb. Kvete intenzivně a dlouho.

Bývá nabízená pod označením „nízká lichořeřišnice“ a dorůstá zhruba 20 až 30 cm. Právě tahle forma je nejlepší volba na okenní truhlík, protože se nerozrůstá do stran a drží tvar celou sezonu.

Lichořeřišnice kanárská (Tropaeolum peregrinum): liána se žlutými květy

Liánovitá rostlina s členitými listy a sytě žlutými květy se třepenitými okvětními plátky. Potřebuje oporu, kvete později než ostatní druhy.

Vyroste za sezonu i přes dva metry a hodí se na zakrytí plotu nebo pergoly. Kvete od srpna do mrazů, takže ji vysévejte o něco dřív než ostatní druhy — nejlépe předpěstováním v dubnu.

Ze zahradních kultivarů jsou u nás nejrozšířenější plnokvěté řady „Jewel“ a nízká „Tom Thumb“, z převislých pak „Trailing Mixed“ do závěsných košů. Samostatnou kapitolou je lichořeřišnice hlíznatá (Tropaeolum tuberosum), která se v Andách pěstuje pro jedlé hlízy zvané mashua; u nás je spíš sběratelskou raritou.

Proč lichořeřišnice nekvete a jak ji rozkvést

Nekvetoucí lichořeřišnice s bujnými listy je nejčastější dotaz, který na tuhle rostlinu padá. Odpověď je skoro vždycky stejná: má se moc dobře.

• Příliš živná půda. Dusík rostlina promění v listy. Na čerstvě vyhnojený záhon lichořeřišnici nesázejte a v truhlíku hnojte jen slabě.
• Málo slunce. V polostínu poroste, ale kvést bude sporadicky. Potřebuje minimálně šest hodin přímého slunce denně.
• Příliš velký květináč. Rostlina nejdřív zaplní kořeny celý prostor a teprve pak nasazuje poupata. Menší nádoba kvetení urychlí.
• Nevyštipované odkvetlé květy. Jakmile rostlina založí semena, kvetení zpomalí.
• Příliš brzký výsev do studené půdy. Semena v chladu hnijí nebo klíčí nerovnoměrně a rostliny pak celou sezonu dohánějí skluz.

Lichořeřišnice jako lapač mšic

Lichořeřišnice mšice přitahuje, hlavně černou mšici bobovou. Zahrádkáři toho využívají a sázejí ji jako záchytnou rostlinu: mšice se soustředí na ni a na okolní zelenině jich skončí méně.

• Sázejte ji stranou. Na okraj zahrady nebo několik metrů od fazolí, bobu a dalších rostlin, které mšice napadají. Přímo mezi zeleninou by mšice z lichořeřišnice snadno přelezly na sousedy.
• Pravidelně ji kontrolujte. Jakmile se na výhonech objeví husté kolonie, ustřihněte je i s mšicemi do sáčku a vyhoďte. Nenechávejte je ležet u záhonu.
• Nechte pracovat přirozené nepřátele. Kolonie mšic lákají slunéčka, pestřenky a zlatoočky. Když lichořeřišnici nestříkáte, pomohou vám i na zbytku zahrady.
• Nečekejte zázraky. Záchytná rostlina mšice nevyhubí, jen část z nich odvede. Další možnosti popisujeme v článku mšice.

Lichořeřišnice je také dobrým sousedem ředkviček. Z výhonů bez mšic můžete sbírat květy a listy do kuchyně a zelená semena naložit jako kapary, recepty najdete níže.

Jedlá a léčivá rostlina: jedlé květy, listy i semena

Lichořeřišnice se kromě okrasného využití uplatňuje i v kuchyni a bylinné léčbě. Květy i listy mají lehce pikantní chuť a využívají se do salátů nebo jako ozdoba pokrmů. Semena lze naložit jako „kapary“. Lidové léčitelství jí připisuje antiseptické účinky (viz níže).

Pálivá chuť pochází z hořčičných silic, tedy ze stejné skupiny látek, jaká dává říz řeřiše, ředkvičce nebo křenu. Odtud také častá záměna jmen: řeřicha a lichořeřišnice jsou dvě různé rostliny z různých čeledí, spojuje je jen ta chuť.

Účinky lichořeřišnice: čaj, tinktura a tradiční použití

Lichořeřišnice patří mezi bylinky, o kterých se v lidovém léčitelství píše dlouho. Za jejími účinky stojí glukosinoláty, které se v rostlině mění na hořčičné silice, a poměrně vysoký obsah vitaminu C v čerstvých listech.

• Čerstvé listy a květy se tradičně jedly na jaře jako vitaminová zelenina, podobně jako kopřiva nebo medvědí česnek.
• Nálev (čaj) se připravuje z lžíce nasekaných čerstvých listů zalitých šálkem horké, ne vroucí vody; nechá se louhovat asi deset minut. Vroucí voda silice ničí, proto se lichořeřišnice nevaří.
• Tinktura se dělá z čerstvé nadzemní části zalité 40% alkoholem v poměru zhruba 1: 5, macerace tři týdny na tmavém místě, poté scedit.
• Sběr: listy a květy se sbírají za slunného počasí od června do září, nejlépe čerstvé. Sušením většina silic vyprchá, proto se lichořeřišnice zpracovává hlavně čerstvá.

Jde o tradiční lidové použití, ne o léčbu. Při zdravotních potížích, v těhotenství a u malých dětí se poraďte s lékařem nebo lékárníkem. Další bylinky do kuchyně i na zahradu najdete v článku bylinky, jejich výživu řeší hnojení bylinek.

Recepty z lichořeřišnice: pesto, salát a naložená semena

• Pesto z lichořeřišnice. Dvě hrsti listů, hrst slunečnicových semínek nebo vlašských ořechů, stroužek česneku, 50 g tvrdého sýra, olivový olej a sůl rozmixujte dohladka. Chutná ostřeji než bazalkové, hodí se k těstovinám i na chleba. V lednici vydrží asi týden.
• Naložená semena („kapary“). Nedozrálá zelená semena nasolte přes noc, opláchněte a zalijte horkým nálevem z bílého octa, vody, cukru a koření. Za dva týdny mají chuť blízkou pravým kaparům.
• Máslo z květů. Nasekané okvětní plátky vmíchejte do změklého másla se špetkou soli. Barevné, jemně pikantní a hotové za pět minut.
• Do salátu. Celé květy se dávají na salát až těsně před podáváním, listy nakrájené najemno. Nejlepší jsou mladé listy, staré bývají příliš ostré.

Sbírejte jen rostliny, které jste sami pěstovali a neošetřovali žádnou chemií.

Často kladené otázky o lichořeřišnici

Kdy sázet lichořeřišnici?

Přímo na stanoviště od konce dubna do poloviny května, jakmile pomine nebezpečí mrazů. Na předpěstování ve květináčích je nejlepší polovina dubna. Dřívější výsev do studené půdy nemá smysl, semena v chladu klíčí nerovnoměrně.

Jak dlouho klíčí lichořeřišnice?

Při teplotě kolem 18–20 °C zpravidla 7 až 14 dnů. Ve studené půdě to může trvat i tři týdny. Namočení semen na 12 hodin do vlažné vody klíčení urychlí.

Je lichořeřišnice trvalka, nebo letnička?

V našich podmínkách je to letnička — první mráz ji spolehlivě zničí. V teplých oblastech svého původu je vytrvalá. Každý rok se proto vysévá znovu, což ale obvykle udělá sama, protože se ochotně vysemeňuje.

Proč lichořeřišnice nekvete?

Nejčastěji proto, že roste v příliš živné půdě — dusík promění v listy místo květů. Druhým důvodem bývá málo slunce nebo příliš velký květináč. Pomůže slabší hnojení, slunné stanoviště a pravidelné vyštipování odkvetlých květů.

Je lichořeřišnice jedlá?

Ano, jedlé jsou listy, květy i nedozrálá semena. Mají pikantní, mírně palčivou chuť po hořčičných silicích. Květy se dávají na salát jako ozdoba, listy do pesta a zelená semena se nakládají jako kapary.

Musí se lichořeřišnice hnojit?

Na záhoně zpravidla ne, v chudší půdě kvete nejlépe. Hnojení má smysl jen v truhlíku a nádobě, kde se substrát po dvou měsících vyčerpá — a i tam jen slabou dávkou, protože nadbytek dusíku znamená listy místo květů.

Jak vysoko lichořeřišnice vyroste?

Podle druhu 20 až 300 cm. Nízké kompaktní formy zůstávají do 30 cm, lichořeřišnice větší vyžene výhony i tři metry dlouhé a kanárská vyroste přes dva metry do výšky.