Hnojivo

Hnojiva jsou látky, které pomáhají zlepšit růst rostlin dodáním nezbytných živin. Obecně existují dva hlavní typy hnojiv: přírodní (organická) a průmyslová (minerální). Organická hnojiva, jako je hnůj nebo kompost, jsou přírodní a dlouhodobě zlepšují strukturu půdy a dodávají živiny postupně. Na druhé straně průmyslová hnojiva, která jsou často vyráběná chemicky, poskytují rychlý a přesný přísun klíčových živin, jako je dusík, fosfor a draslík.

Při výběru hnojiva je dobré zvážit nejen okamžitý efekt, ale také dlouhodobý dopad na půdu a životní prostředí. Průmyslová hnojiva mohou přinést rychlé výsledky, ale většina z nich při dlouhodobém používání půdu okyseluje, a bez přísunu organické hmoty v ní ubývá humusu. Organická hnojiva zase krmí půdní mikroorganismy a živiny uvolňují postupně, což se při dlouhodobém pěstování na stejném místě vyplácí.

Přírodní hnojivo se v některých ohledech může lišit od trusu jiných zvířat, včetně koňského trusu. Některé možné výhody přírodního hnojiva oproti koňskému trusu jsou:

1. Přírodní hnojivo Hnojík je suché a sypké, zabírá méně místa než koňský hnůj a snadno se skladuje i dávkuje.
2. Přírodní hnojivo je bohatší na dusík než koňský hnůj, který obsahuje hodně vody a slámy. Naměřené hodnoty NPK Hnojíku jsou 3,5–4,3–3,2.
3. Přírodní hnojivo nemusí před použitím zrát, koňský hnůj se na záhon dává až odleželý.
4. Přírodní hnojivo neobsahuje semena plevelů, která se s hnojem na záhon dostávají často.
5. Přírodní hnojivo nezapáchá.

Koňský hnůj má ale přednosti, které suché hnojivo nenahradí. Je to teplý hnůj: při rozkladu se zahřívá a teplo drží dlouho. Proto se jím odedávna plní teplá pařeniště. Do vykopané jámy se napěchuje čerstvý koňský hnůj, překryje se vrstvou zeminy a do ní se vysévá nebo sází, jak popisujeme v článku pařeniště. Díky slámě koňský hnůj také dobře kypří těžké jílovité půdy. Na záhon ho dávejte odleželý nebo zkompostovaný, čerstvý pálí kořeny.

Přírodní hnojivo a slepičí trus jsou oba organické materiály používané jako hnojiva, ale mají několik rozdílů.

Přírodní hnojivo Hnojík je suché organické hnojivo s vyrovnaným obsahem dusíku, fosforu a draslíku (naměřené NPK 3,5–4,3–3,2). Živiny uvolňuje postupně a lze ho dát k rostlinám bez předchozího kompostování.

Slepičí trus patří mezi nejsilnější statková hnojiva a je bohatý hlavně na dusík a fosfor. Čerstvý ale pálí kořeny a silně zapáchá, přímo na záhon ho proto nedávejte. Nechte ho nejdřív zkompostovat s dostatkem slámy, listí nebo jiného uhlíkatého materiálu, případně z něj připravte jíchu a tu před zálivkou řeďte (postup jako v článku kopřivová jícha). Trus z velkochovů může obsahovat zbytky léčiv, lepší je proto trus z vlastního nebo známého chovu.

Oproti slepičímu trusu je přírodní hnojivo hotové k použití: nemusí zrát a nezapáchá. Slepičí trus je zase levný, pokud chováte slepice, a po zkompostování je to kvalitní hnojivo. Kolik přírodního hnojiva dát, najdete v dávkování.

Hnůj od různých zvířat se liší obsahem vody a živin i tím, jak rychle se rozkládá. Koňský a slepičí jsme popsali výše, tady je přehled všech běžných druhů.

Kravský hnůj

Kravský hnůj je „studený“: obsahuje hodně vody, rozkládá se pomalu a přitom se jen málo zahřívá. Živiny má vyrovnané. Hodí se hlavně na lehké písčité půdy, kterým dodá organickou hmotu a pomůže jim držet vodu.

Prasečí hnůj

Prasečí hnůj je mokrý a studený, zato bohatý na draslík. Čerstvý na záhon nepatří. Po důkladném zkompostování ho zahrádkáři dávají pod celer, pór, brambory a kořenovou zeleninu, které draslík potřebují.

Králičí, ovčí a kozí hnůj

Králičí hnůj je lehký a suchý, s vysokým obsahem dusíku. Podporuje růst listů a dobře se kompostuje. Ovčí a kozí hnůj je koncentrovaný a teplý, dávejte ho proto v menším množství.

Čerstvý hnůj a močůvka na záhon nepatří

Čerstvý hnůj i močůvka pálí kořeny, škodí žížalám a při rozkladu z nich uniká dusík do vzduchu. Rostliny po nich rostou bujně, ale měkce. Hnůj nechte nejdřív vyzrát na hromadě nebo v kompostu, močůvku nechte vykvasit a před použitím ji řeďte. Vyzrálý hnůj se drobí, nezapáchá a voní po zemině. Na záhon ho dávejte na podzim nebo brzy na jaře a mělce ho zapravte.

Přírodní hnojivo a zelené hnojení jsou dvě různé metody zlepšování půdy, které mají své výhody a využití v různých situacích.

Přírodní hnojivo je koncentrované organické hnojivo, které dodává rostlinám dusík, fosfor i draslík přímo tam, kam ho dáte. Hodí se, když je potřeba doplnit živiny během sezóny.

Zelené hnojení je technika, při které se pěstují rychle rostoucí rostliny (často známé jako zelené plodiny) a následně se včleňují do půdy. Bobovité rostliny (jetel, vikev, hrách, lupina) díky hlízkovým bakteriím vážou dusík ze vzduchu, ostatní, třeba hořčice nebo svazenka, dusík jen zachytí v půdě, aby se nevyplavil. Všechny zvyšují biologickou aktivitu půdy. Při rozkladu zeleného hnojení v půdě dochází k uvolňování živin a zlepšování struktury půdy. Zelené hnojení je udržitelná metoda, která může pomoci s dlouhodobým zlepšením kvality půdy, zadržováním vlhkosti a potlačováním plevelů.

Rozdíl mezi přírodním hnojivem a zeleným hnojením spočívá v přímém dodání živin versus postupném uvolňování živin do půdy. Přírodní hnojivo je způsob, jak doplnit živiny během sezóny, zejména pokud je půda živinami vyčerpaná. Zelené hnojení je spíše dlouhodobou strategií, která pomáhá zlepšit půdní strukturu a udržet dlouhodobou úrodnost půdy.

Volba mezi přírodním hnojivem a zeleným hnojením závisí na konkrétních potřebách půdy a cílech, kterých chcete dosáhnout. V některých případech může být vhodné kombinovat obě metody, aby se získaly výhody z rychlého dodání živin a zlepšení dlouhodobé struktury půdy.

Kombinace zeleného hnojení s Hnojíkem může být účinnou strategií pro zlepšení půdy a podporu růstu rostlin. Zelené hnojení přispívá k zvýšení organické hmoty, zadržování vlhkosti a zlepšení struktury půdy, zatímco Hnojík dodává rostlinám živiny potřebné pro jejich růst.

Při kombinaci zeleného hnojení s Hnojíkem je důležité zvolit správný časový harmonogram. Zelené hnojení by mělo být včleněno do půdy před aplikací hnojiva. To umožňuje rostlinám rozkládat se v půdě a poskytovat organickou hmotu a živiny. Poté může být aplikován Hnojík, který dodává další potřebné živiny pro růst plodin.

Myslete také na dlouhodobou úrodnost. Zelené hnojení i organická hnojiva dodávají půdě organickou hmotu, ze které vzniká humus. Střídejte plodiny a používejte postupy, které podporují dlouhodobou úrodnost půdy.