Granátové jablko (Punica granatum)
Punica granatum – pěstování, přezimování i jak jíst plody
Okrasný a ovocný strom nebo keř, u nás kbelíková rostlina
- Stanoviště: velmi teplé
- Výška: jako keř až 1,5 m, jako strom 3–5 m
- Doba kvetení: květen–říjen
- Množení: řízky, semeny, odnožemi
Názory o domovině granátového jablka se rozcházejí, neboť patří k nejstarším léčivým a kulturním rostlinám. Pravděpodobně lze však považovat za její domov západní Asii. Dnes se pěstuje tato rostlina z čeledi marhaníkovitých (Punicaceae) v subtropických a teplých krajinách. O stromu se zmiňuje již sanskrt a Egypťané jej znali již roku 2500 př. Kr. U mnohých národů mělo granátové jablko (marhaník) náboženský význam.
Ze slupky plodů se získává žluté až červenohnědé barvivo na textilie a činidlo k vydělávání kůží, zatímco dužnina se užívá k výrobě osvěžující šťávy nebo dokonce vína. Kůra kmene a kořenů, květy i slupka plodů se v minulosti používaly v lidovém léčitelství. Dnes je to spíš historická zajímavost než návod k použití.
Granátové jablko: strom, nebo keř?
Roste jako vzpřímený, až 1,5 m vysoký keř nebo až 3–5 m vysoký strom, jehož čtyřhranné větve často nesou trny. Celokrajné, tvrdé listy jsou většinou vstřícně uspořádané, opadavé, oválné nebo kopinaté a 3–8 cm dlouhé. Nálevkovité květy jsou 2–3 cm velké a sedí po 1–3 na koncích větviček. Kromě červeně kvetoucí formy se pěstují také keře s jednoduchými či plnými bílými, jednoduchými žlutými nebo pruhovanými květy.
Plod má tvar jablíčka, je 1,6–12 cm velký s tuhou, červenavě hnědou slupkou. Semena jsou tupě hranatá, uložená ve šťavnatém červeném míšku. Existují sladké a nakyslé plody, plody s měkkými či tvrdými jádry a také odrůdy bez semen. V našich zeměpisných šířkách musí keře marhaníku přezimovat na bezmrazém a světlém místě.
‚Nana‘ je zakrslá odrůda s malými a úzkými listy, menšími květy i plody. Tato bohatě kvetoucí odrůda se pěstuje s oblibou jako kbelíková rostlina.
Zda z rostliny vyroste keř, nebo stromek, rozhoduje hlavně řez. Ponechaná bez zásahu obráží od země a zůstává vícekmenným keřem; když se postupně odstraňují spodní výhony a nechá se jediný kmínek, získá tvar malého stromku. Stejně jako u fíkovníku nebo olivovníku jde o jižanskou dřevinu, která se u nás pěstuje v nádobě a na zimu se stěhuje pod střechu.
Pěstování granátového jablka v našich podmínkách – na zahradě i v květináči
Granátové jablko vyžaduje maximum slunečního záření a tepla, aby dobře prospívalo a vytvářelo květy i plody. Nejvhodnější je chráněné stanoviště orientované na jih nebo jihozápad. Substrát má být propustný, výživný a mírně vápenitý, přemokření rostlině nesvědčí.
Během vegetace je vhodná pravidelná, ale střídmá zálivka. V nádobách se granátové jablko přihnojuje slabšími dávkami hnojiva, především v období růstu a kvetení. Na podzim se zálivka omezuje a rostlina se připravuje na klidové období.
V kbelíku je pro rostlinu nejjistější organické hnojivo s pozvolným uvolňováním živin. Čajovou lžičku Hnojíku stačí zapravit do vrchní vrstvy substrátu na začátku jara a pak ještě jednou před kvetením; jak ho dávkovat na zbytek zahrady, popisuje článek univerzální hnojivo. Zásady výsadby a přesazování platí stejné jako u ostatních ovocných rostlin v zahradě.
Zimování marhaníku: je granátové jablko mrazuvzdorné?
V našich klimatických podmínkách granátové jablko není plně mrazuvzdorné, proto se pěstuje především jako kbelíková rostlina. Na zimu se přenáší do světlé místnosti s teplotou přibližně 5–10 °C. Během zimování shazuje listy, což je přirozený jev a neznamená poškození rostliny.
Jako mrazuvzdorné granátové jablko se nabízejí odrůdy odvozené od plané formy ze Zakavkazska, například ‚Salavatski‘ nebo ‚Kazake‘. Krátkodobě snesou i −15 °C, ale jen na výslunném a suchém místě u zdi, s nastýlkou přes kořeny a s chráničem kmene. V nejteplejších polohách jižní Moravy takto venku přezimují, jinde je jistější kbelík. Ani mrazuvzdorná odrůda u nás obvykle nedozraje plody – pěstuje se hlavně pro květy.
Granátové jablko v květináči: zimní klid, řízky a kdy plodí
Granátové jablko je v nádobě vděčné, pokud dodržíte jeho roční rytmus: horké slunné léto, teplý suchý podzim a chladnou zimu.
| Období | Teplota | Světlo | Zálivka |
|---|---|---|---|
| jaro–léto | co nejtepleji, venku | plné slunce | nejvydatněji z celého roku; krátké přeschnutí snese |
| podzim | teplo a sucho, aby plody dozrály | plné slunce | postupně omezovat |
| zima (6–8 týdnů klidu) | kolem 6 °C | světlo není nutné, pokud keř shodil listí | jen aby bal nevyschl |
Po teplém zimování keř špatně raší, kvete pozdě a roste neuspořádaně. Chladný klid je pro kvetení důležitější než světlo.
Množení řízky, semeny a odnožemi
| Způsob | Postup | Kvete a plodí |
|---|---|---|
| řízky | jednoleté vyzrálé výhony dlouhé 20–30 cm; spodní konec (asi 1,5 cm) namočit do práškového stimulátoru | často kvetou už v roce řízkování, plodí ve 3. roce |
| semena | stratifikovat do jara, vysít při 20–25 °C, přepichovat po 4–6 listech | plodí v 6.–7. roce |
| odnože | oddělit od mateřského keře i s kořeny | zachovají vlastnosti mateřské rostliny |
Nejvýhodnější jsou řízky: rostliny kvetou brzy a mají vlastnosti mateřského keře. Plodí zhruba do 40 let. Víc o zakořeňování řízků.
Zakrslé granátové jablko do bytu
Do bytu se nejlépe hodí zakrslá forma Punica granatum var. nana. Kvete a plodí už ve třetím roce a dá se vypěstovat i ze semen. Na světlém místě v pokoji někdy drží listy i přes zimu. Tvaruje se jako keřík nebo stromek se světlou korunou.
Tvar, půda a sklizeň
- Keř i stromek tvarujte na světlou, otevřenou korunu. U keře ponechte 4–5 hlavních větví.
- Půda lehčí, úrodná, neutrální až mírně zásaditá. Rostlina snese i mírně zasolený substrát.
- Plody dozrávají v srpnu až říjnu a na keři vydrží dlouho. Plody se zavřeným kalichem častěji praskají.
- Při pokojové teplotě vydrží asi 2 měsíce, při 1 °C přes půl roku.
- Plod oloupejte, rozlamte na části a zrna se šťavnatým obalem (arilem) vyloupejte z blanek. Z 1 kg plodů je 500–700 g šťávy.
Časté otázky o granátovém jablku
Jaké jsou zdravotní přínosy konzumace tohoto ovoce?
Granátové jablko je chutné ovoce, ne lék. Zrna obsahují vitamin C a K, draslík a vlákninu a jedí se i se semeny. Zdravotní účinky, které se mu připisují, nejsou jednoznačně prokázané, berte ho proto jako součást pestré stravy.
Jak jíst granátové jablko – jak se správně jí a čistí tato ovocná pochoutka?
Správné čištění granátového jablka zahrnuje přípravu nástrojů a techniky rozdělení ovoce a následné oddělení zrn od bílé vnitřní membrány. V praxi to znamená odříznout vršek se stopkou, nařezat slupku podél bílých přepážek na šest dílů a plod rozlomit rukama. Díly pak podržte nad miskou s vodou, semena vyklepejte hřbetem lžíce a bílé blány slijte – jsou lehčí a plavou na hladině. Jedí se celá semena i s jádrem; jsou křupavá a obsahují vlákninu.
Granátové jablko jako strom – jaký je správný způsob pěstování tohoto stromu?
Strom granátovníku prosperuje hlavně ve Středozemním klimatu, vyžaduje dobře odvodněnou půdu a plné slunce pro optimální růst a výnos.
Kde roste granátové jablko?
Za domovinu se považuje západní Asie, odkud se marhaník rozšířil do celého Středomoří. Dnes se pěstuje v subtropech a teplých oblastech – ve Španělsku, Turecku, Íránu, Indii i v Kalifornii. V České republice roste venku jen výjimečně v nejteplejších polohách; běžně se pěstuje v nádobě a přezimuje ve světlé chladné místnosti.
Jaké jsou nejlepší recepty využívající tuto ingredienci?
Granátová jablka se dají v kuchyni využít různě; od osvěžujících salátů a příloh až po sladké dezerty a šťávy.
