Dřevokazné houby na stromech: přehled druhů a jak je poznat

Dřevokazné houby rozkládají dřevo živých i odumřelých stromů. Na stromě se prozradí plodnicemi na kmeni nebo u jeho paty; to už ale bývá hniloba uvnitř pokročilá. Níže je rozcestník na druhy, které popisujeme samostatně, a poznávací karty dalších dřevokazných hub.

• Sírovec žlutooranžový: žluté až oranžové plodnice, hnědá hniloba (duby, akáty, vrby)
• Václavka obecná: kořenová hniloba, napadá všechny dřeviny
• Troudnatec kopytovitý: kopytovité plodnice na bucích a břízách
• Lesklokorka lesklá a ploská: lesklé plodnice u paty kmene
• Březovník obecný: jen na břízách
• Choroš šupinatý: vějířovité šupinaté plodnice na javorech a lípách
• Pstřeň dubový: červené masité plodnice na dubech
• Trsnatec lupenitý a obrovský: velké trsy plodnic u paty kmene
• Outkovky: tenké plodnice na listnáčích

Ustulina deusta

Hostitelské dřeviny: listnaté stromy, velmi často na lípách a bucích.

Příznaky: bílá hniloba kořenů a kořenových náběhů, ojediněle ve vyšších částech kmene, na povrchu často bez viditelných symptomů.

Patogen: krustovité, několik centimetrů široké, šedé, s přibývajícím stářím černající až uhlovitě černé povlaky (plodnice), často se zvlněným okrajem. Na živých stromech přímo na bázi kmene, často skryté, ojediněle i na okrajích dutin kmene. Staré napadené dřevo je černé, jakoby spálené.

Možnosti záměny: žádné, pokud se vyskytuje v šedivém práškovitém stadiu; jinak různé druhy rodu Hypoxylon s černými pevnými plodnicemi, které jsou ale menší.

Škodlivost: nebezpečný původce hniloby, který extrémně snižuje pevnost stromu; stromy, jejichž koruny zůstávají bez příznaků a bez vnějších symptomů se mohou lámat (lípy jsou ohroženější než buky).

Ochrana: kontrola odolnosti proti lámání a bezpečnosti na stanovišti využitím štěpinkové metody. Vývrt u tohoto druhu houby neodráží skutečný rozklad dřeva.

Phaeolus schweinitzii

Hostitelské dřeviny: především konifery, nejčastěji na borovicích, ojediněle na listnatých dřevinách.

Příznaky: kořenová a kmenová hniloba.

Patogen: Phaeolus schweinitzii tvoří nepravidelně velké, konzolovité plodnice, na povrchu oranžově žluté, s nezřetelným třeněm, nápadně lehké. Především v blízkosti báze kmene dosahují plodnice velikosti až 40 cm. Napadené části voní po terpentýnu; nebezpečný původce kořenové hniloby (hnědá hniloba).

Možnosti záměny: žádné.

Škodlivost: rychle postupující hniloba, ztráta pevnosti.

Ochrana: kurativní není známa; k vyloučení další infekce kořenů napadených stromů je nutné sesbírat a odstranit zbytky kořenů, kontrola zbytkové tloušťky kmene.

Phellinus igniarius

Hostitelské dřeviny: listnaté a jehličnaté dřeviny.

Příznaky: bílá hniloba kmene (jádrového i bělového dřeva); korové nekrózy.

Patogen: ohňovec obecný – Phellinus igniarius

ohňovec Hartigův – Phellinus hartigii

ohňovec statný – Phellinus robustus

mladé plodnice dřevokazné houby kopytovité, hnědé, později až 50 cm široké, dřevité konzistence, vyrůstající na kmenech či odumřelých stromech až do korunového patra. Uváděné druhy jsou jen obtížně rozeznatelné. Patogen proniká ranami po odlomených větvích či poraněními.

Možnosti záměny: s troudnatcem kopytovitým (Fomes fomentarius).

Škodlivost: zvýšení nebezpečí lámání, odumírání částí koruny.

Ochrana: vyloučení jakéhokoliv poranění kmene a silnějších větví, kontrola zbytkové tloušťky kmene.

Phellinus pomaceus

Hostitelské dřeviny: třešeň, okrasná třešeň, švestka.

Příznaky: bílá hniloba, plodnice houby.

Patogen: Phellinus pomaceus, klobouk 2–7 mm velký, zpočátku oranžověhnědé, později hnědnoucí, rourky šedohnědé, po otlačení rezavějí; častý na řezných plochách nebo na ranách na kmeni.

Možnosti záměny: v počátečním stadiu vývoje se sýrovcem žlutooranžovým, s outkovkou rumělkovou.

Škodlivost: původce bílé hniloby, ranový parazit, odumírání částí stromu.

Ochrana: desinfekce nářadí používaného k řezu, zabránění vzniku nových ran, aplikace hojivého balzámu na větší rány.

Inonotus hispidus

Hostitelské dřeviny: listnaté stromy, především dub, platan, ořešák, jabloň.

Příznaky: bílá hniloba, plodnice houby; malolistost, odumírání jednotlivých částí koruny.

Patogen: jednoleté konzolovité plodnice (⌀ 20–30 cm) na kmeni nebo větvích, na líci hnědočervené, hrubě štětinaté, později tmavý filcovitý povlak, na rubu šedé póry, které při dotyku tmavnou.

Možnosti záměny: s dalšími druhy chorošovitých (Polyporaceae).

Škodlivost: zahnívající rány, intenzivní bílá hniloba jádrového dřeva, snížení odolnosti vůči lámání.

Ochrana: kontrola zbytkové tloušťky kmene, desinfekce nářadí používaného k řezu, aplikace hojivého balzámu na řezné rány zdravého dřeva a na drobná poranění.

Daedalea quercina

Hostitelské dřeviny: především dub, ojediněle i kaštanovník a další druhy listnatých dřevin.

Příznaky: z ran vyrůstající plodnice, červená hniloba jádrového dřeva.

Patogen: ranový parazit; tuhé, šedohnědé, korkovité plodnice velikosti dlaně; na rubu s nápadně silnými, labyrintovitě uspořádanými, šedobílými lamelami; často vysoko na kmeni.

Možnosti záměny: se síťkovcem načervenalým (Daedaleopsis confragosa) (více).

Škodlivost: snížení pevnosti.

Ochrana: zabránění poranění jakéhokoliv druhu, kontrola zbytkové tloušťky kmene.

Daedaleopsis tricolor (D. confragosa var. tricolor)

Hostitelské dřeviny: listnaté stromy, nejčastěji třešeň ptačí, líska a buk.

Příznaky: bílá hniloba; plodnice na odumřelých větvích, odumírajících kmenech a pařezech.

Patogen: saprofyt a ranový parazit: plodnice tmavě červené až hnědočervené, tenké konzolovité, často taškovitě uspořádané nad sebou, s hnědými lupeny.

Možnosti záměny: se síťkovcem načervenalým (Daedaleopsis confragosa), síťkovcem dubovým (Daedalea quercina) a s druhy rodu outkovka (Trametes).

Škodlivost: bílá hniloba zvyšuje nebezpečí lámání; následné odumírání stromů.

Ochrana: kurativní není možná; zabránění jakéhokoliv poranění; odstraňování napadených větví; kontrola zbytkové tloušťky kmene.

Daedaleopsis confragosa

Hostitelské dřeviny: různé druhy listnatých dřevin, obzvláště často na vrbách a olších.

Příznaky: bílá hniloba dřeva kmene, klobouky na odumřelých větvích a odumírajících kmenech.

Patogen: stopkovýtrusá houba (Basidiomycota): hnědé, ploše konzolovité, zřetelně zónované a radiálně vláknité klobouky tuhé konzistence; na rubu velmi variabilní, rourky s labyrintickými až lupenkovými póry. Mladé plodnice při otlačení červenají.

Možnosti záměny: se síťkovcem dubovým (Daedalea quercina) a Daedaleopsis tricolor.

Škodlivost: saprofyt a ranový parazit: následkem bílé hniloby se zvyšuje nebezpečí lámání, následně odumírání stromů.

Ochrana: kurativní není možná; zabránění poranění jakéhokoliv druhu, kontrola zbytkové tloušťky kmene.

Schizophyllum commune

Hostitelské dřeviny: listnaté dřeviny.

Příznaky: parciální odumírání kůry, zejména na osluněné straně, plodnice houby, bílá hniloba.

Patogen: Schizophyllum commune tvoří lasturovité nebo pohárovité šedobílé plodnice, cca 2–5 cm velké, na rubu s rozčísnutými lupeny; typický sekundární patogen po sluneční spále.

Možnosti záměny: Trametes hirsuta.

Škodlivost: parciální odumírání kůry, původce bílé hniloby; nedostatečné zásobování asimiláty vede ke zvýšení nebezpečí poškození sekundárními škůdci.

Ochrana: v případě ohrožení ošetření stromů s tenkou kůrou pigmentovaným nátěrem nebo ovinutí jutovými pásy.

Hyphoderma radula

Hostitelské dřeviny: četné listnaté dřeviny, velmi často na třešních, zřídka na jehličnanech.

Příznaky: bílá hniloba.

Patogen: kornatec okrouhlý je jednou z často se vyskytujících hub, která ochotně osídluje ještě stojící odumřelé kmeny, na nichž se vyvíjejí charakteristické bílé až krémové, terčovité plodnice, těsně přiléhající ke kůře stromu. Ve středu terčů vyrůstají hustě natěsnané, několik milimetrů dlouhé, zoubky. Většinou se plodnice vyskytují hromadně, jednotlivé plodnice mohou srůstat do větších ploch.

Možnosti záměny: s některými korovými houbami se zoubky na povrchu plodnice.

Škodlivost: osídluje až odumřelé dřevo, bílá hniloba.

Ochrana: odstranění částí odumřelých stromů, které ohrožují lámáním.

Collybia fusipes

Hostitelské dřeviny: především dub, méně často ostatní druhy listnatých dřevin.

Příznaky: bílá hniloba kořenů a kmene; prosvětlení a stažení koruny.

Patogen: klobouk relativně tuhý s dlouhým třeněm s červenohnědou, výrazně vřetenovitou bází, trsy na kořenových náběžích stromu; parazit a saprofyt.

Možnosti záměny: s dalšími druhy penízovek.

Škodlivost: společně s dalšími faktory se podílí na komplexu příčin odumírání dubů. Následkem hniloby nebezpečí opadu a lámání.

Ochrana: není známa. Výskyt plodnic signalizuje poškození kořenů (ohrožení bezpečnosti na stanovišti!).

Oudemansiella mucida, Oudemansiella radicata

Hostitelské dřeviny: především buk, zřídka na ostatních druzích listnatých dřevin.

Příznaky: bílá hniloba, bělavé, velmi slizké klobouky na kmeni živých i odumírajících buků, často ve výšce několik metrů (Oudemansiella mucida); světle hnědé až šedohnědé klobouky na válcovitém třeni protaženém v „kořen“ na kořenech buků (Oudemansiella radicata).

Patogen: houby parazitující na slabených bucích.

Možnosti záměny: sotva možná.

Škodlivost: pomalu postupující hniloba bez významného ohrožení.

Ochrana: kontrola zbytkové tloušťky kmene.

Zdroje fotografií

• Spálenka skořepkatá: Gordon C. Snelling, CC BY 4.0, zdroj
• Hnědák Schweinitzův: No machine-readable author provided. Bernypisa assumed (based on copyright claims)., CC BY-SA 3.0, zdroj
• Ohňovec obecný: Ephemeral Impressions, CC BY-SA 2.0, zdroj
• Ohňovec ovocný: Jose Angel Urquia Goitia, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Rezavec štětinatý: GLJIVARSKO DRUSTVO NIS , SERBIA, CC BY 2.0, zdroj
• Síťkovec dubový: Norbert Nagel, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Síťkovec trojbarevný: George Chernilevsky, CC BY 4.0, zdroj
• Síťkovec načervenalý: xulescu_g, CC BY-SA 2.0, zdroj
• Kornatec okrouhlý: Lairich Rig, CC BY-SA 2.0, zdroj
• Penízovka vřetenonohá: gailhampshire, CC BY 2.0, zdroj
• Slizečka porcelánová, penízovka kořenující: Jean-Pol GRANDMONT, CC BY 3.0, zdroj

Ne každá houba na dřevě je problém. Některé se dají na dřevě pěstovat schválně, třeba hlíva ústřičná.