Svilušky – jak se jich zbavit a jak vypadají

(Bryobia)

Svilušky jsou drobní škůdci z řádu roztočů, kteří se živí šťávami z rostlin. Jsou velmi malé, dorůstají asi 0,5 až 1 mm a mohou být bílé, hnědé nebo žluté barvy. Svilušky často naleznete na spodní straně listů, větví a plodů rostlin, kde sáním šťáv způsobují poškození rostliny.

Svilušky se mohou vyskytovat na mnoha druzích rostlin, včetně květin, bylin, zeleniny a ovocných stromů. Mezi druhy svilušek patří například sviluška obecná, sviluška pavoučí, sviluška chmelová, sviluška ovocná a sviluška tabáková.

Samičky svilušek kladou vajíčka, ze kterých se vyvíjejí v dospělé jedince. Sviluška může mít 4 až 6 generací za rok a vajíčka přezimují i v tuhé zimě. Svilušky mohou také přenášet choroby z jedné rostliny na druhou.

Se sviluškami je potřeba bojovat hned od začátku, jinak riskujete poškození rostlin a mizivou úrodu. Přesnější ochranu rozebereme níže, ale patří sem aplikace insekticidů, použití biologických prostředků (draví roztoči) a fyzické odstraňování rostlin a postižených částí.

Sviluška ovocná je jedním ze 140 druhů svilušek, který parazituje hlavně na ovocných stromech. Najdeme ji na jabloních, hrušních, slivoních, vinné révě. Dospělí jedinci dorůstají 0,5 až 0,5 mm, jsou červeně zbarvení. I tato sviluška má nejméně 4 generace ročně.

Zimní vajíčka jsou zbarvená červeně a jsou kladena na spodní stranu listů. Jarní a podzimní vajíčka jsou zbarvena žlutozeleně až červeně a jsou také kladena na spodní části listů. Sviluškám dělá dobře suché a teplé počasí. Jejich přirozeným nepřítelem jsou draví roztoči z rodu Typlodromus pyri.

Další velmi rozšířenou sviluškou je sviluška chmelová a nenechte se mýlit, že parazituje jen na chmelu. Svilušku chmelovou najdete totiž i na ovoci, třeba na jahodníku.

Sviluška chmelová (Tetranychus urticae) původně žila jen na území Evropy a Asie, ale dnes je rozšířena po celém světě. Sviluška chmelová škodí na chmelu, okurkách, malinách, vinné révě, bramborách a dalších plodinách. Parazituje na listech, které požírá, a většinou je schována na spodní straně listů.

Svilušky napadají kromě venkovních rostlin i ty pokojové, zejména v suchých bytech, protože toto prostředí jim vyhovuje. Poznáte to podle toho, že lístky na spodní straně rostlin budou drobně skvrnité a postupně budou až stříbřité nebo bronzovité. Silněji napadené listy hnědnou, usychají a opadávají. Rostlina může pod náporem svilušek i zcela uhynout.

I doma je potřeba rostliny kontrolovat, napadené listy odstraňovat, svilušky mechanicky likvidovat, postříkat insekticidem, nebo si pořídit dravého roztoče. Oslabené rostliny pak potřebují hlavně dobrou výživu, aby znovu obrazily — pomůže jim pravidelná zálivka roztokem organického hnojiva Hnojík.

Pokud místo jemných pavučinek najdete na rostlině bílé chomáčky připomínající vatu, nejde o svilušky, ale o červce — ti se v suchém bytě šíří stejně rychle, ale odstraňují se jinak.

Svilušky se často objevují na okurkách, a opět ze spodní strany listů. Proto doporučujeme pěstovat okurky na rámech nebo sítích, aby se neplazily po zemi. Okurky nejvíce poškozuje sviluška chmelová, která má zelenou barvu. Je sice viditelná pouhých okem, ale má asi 0,5 mm. Listy poškozují larvy i dospělci. Stejná sviluška se vám může na zahradě přestěhovat i na rajčata, papriky nebo fazole.

Tetranychidae

Hostitelské dřeviny: listnaté stromy, především lípy a jírovce.

Příznaky: nepravidelné, zpočátku drobné nažloutlé a hnědnoucí skvrny na listech, špinavě „unavený“ vzhled listů, předčasný opad listů v pozdním létě. Většinou na spodní straně listů jsou zvolna se rozšiřující pavučinky.

Škůdce: sviluška chmelová – Tetranychus urticae, sviluška lipová – Eotetranychus tiliae, sviluška jírovcová – Eotetranychus aesculi. Svilušky jsou až 0,5 mm velcí roztoči, většinou bělavě bezbarví, nebo červenooranžově zbarvení. Přezimují buď jako samice, nebo jako zimní vajíčka (oranžová). Roztoči sají na spodní straně listů, mají během roku mnoho generací a díky velmi rychlému vývoji se na živných rostlinách velmi rychle množí. Vlhké a teplé počasí, jakož i teplé a suché léto podporují jejich masové množení.

Možnosti záměny: jiní saví škůdci.

Škodlivost: normálně jen nepatrné fyziologické oslabení. Při masových přemnoženích může docházet k silnému opadu listů, což zvyšuje dispozici k napadení jinými škůdci.

Ochrana: za normálních situací je dostatečná kontrola zajištěna přirozenými nepřáteli. Při masovém přemnožení aplikace dravých roztočů Typhlodromus pyri (možno zakoupit), nebo chemická ochrana akaricidy, případně aplikace přípravků na bázi parafinového oleje proti přezimujícím stadiím.

Oligonychus ununguis

Dřeviny: smrky, především okrasné formy, ostatní jehličnany.

Příznaky: jehličí je zpočátku světle zelené až světle zelenožluté, matné a působí dojmem zaprášení. Později je kropenatě žluté. Napadené části rostlin jsou potaženy jemnou šedou pavučinkou, na které jsou exuvie roztočů a jejich vajíček. Napadeno bývá především starší jehličí ve vnitřní části koruny. Teprve později dochází k napadení mladšího jehličí na obvodu koruny. K napadení touto sviluškou dochází již zjara. S lupou je možno najít drobná kulatá, oranžová vajíčka, nebo již vylíhlé roztoče, kteří jsou bělavě až oranžově zbarvení.

Škůdce: svilušky preferují přehuštěné stromy vyšší jednoho metru. Nejnapadenější bývají zastíněné vnitřní, případně nejnižší části stromů, případně stromy přehnojené, nebo stojící na stanovištích s častým střídáním suchého a vlhkého vzduchu (např. okolí komunikací).

Možnosti záměny: poškození houbami rodu Rhizosphaera.

Škodlivost: předčasný opad jehličí, menší přírůstky, optické poškození. Při silném, několikaletém napadení může dojít až k odumření mladých stromů.

Ochrana: ošetřit dvakrát (po 10–14 dnech) akaricidem. Důležité je následnými kontrolami sledovat, zda nedošlo k novému napadení.

Zdroje fotografií

• Svilušky: 3d-erlebnis, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Sviluška smrková: USDA Forest Service – Northeastern Area Archive, USDA Forest Service, Bugwood.org, CC BY 3.0, zdroj