Čekanka salátová (Cichorium intybus var. foliosum): pěstování, účinky a recepty
Salátová čekanka, radicchio i Zuckerhut: pěstování a rychlení puků, kořen čekanky, čekanková káva, čekankový sirup a recept na salát.
Modře kvetoucí čekanka je výchozí rostlinou, ze které vznikly různé formy čekankovitých rostlin (Cichoriaceae) – čekanka obecná setá, čekanka salátová (pěstuje se pro rychlené listové puky) a čekanka salátová hlávková.
Kořeny čekanky obecné seté (Cichorium intybus var. sativum) se používaly k výrobě náhražky kávy až do doby po 2. světové válce. Kulturní formy čekanky salátové se používají jako salátová zelenina.
Salátová čekanka: rychlení listových puků
Pro rychlení listových puků
- Stanoviště: hluboké a středně těžké půdy s dostatkem humusu
- Prostor pro rostliny: 35 × 10 cm
- Doba pěstování: od poloviny května
- Doba sklizně: od října, pak následuje skladování a rychlení
Ze světle žlutých až bělavých listových puků tohoto typu čekanky salátové se již od 19. století připravují saláty. Rostlina se vysévá od poloviny května přímo do půdy, která musí být pro vyklíčení semen dostatečně vlhká. Příliš hustě rostoucí semenáčky se vyjednotí na 10 cm. Nadměrnými dávkami dusíku se zhoršuje kvalita puků.
Rostliny se sklízejí v říjnu a listopadu a pak se z nich odřezávají listy 2–3 cm nad vegetačním vrcholem. Kořeny se skladují v chladu (bez mrazu) až do počátku rychlení, kdy se hustě a svisle založí do zeminy v truhlíku nebo v jiné nádobě. Po vydatném zalití se překryje nádoba černou fólií a přenese se do místnosti s teplotou 12–16 °C.
Doba rychlení závisí na teplotě, pohybuje se v rozmezí 4–5 týdnů. Sklízejí se žlutavé, slabě hořce chutnající listové puky, ze kterých se připravují saláty nebo vařená zelenina. Puky rychlené ve tmě lze uchovat delší dobu.
Známé odrůdy salátové čekanky:
‚Zoom-F1‘, ‚Primosa‘, ‚Secosa‘ a ‚Brüsseler Witloof‘.
Rychlení puků krok za krokem: termíny a teploty
Na rychlení potřebujete silné kořeny, proto začíná už na jaře na záhonu. Čekanka patří do druhé trati, tedy na místo, které se v daném roce čerstvě nehnojilo hnojem. Na hlinitých půdách jí vyhovuje pH 6,4–7, na lehčích 5,8–6,4. Vysévá se do řádků 30 cm od sebe a vzešlé rostliny se jednotí na 10–12 cm.
| Krok | Termín / hodnota |
|---|---|
| Výsev na záhon | polovina května, za dobrých podmínek začátek června |
| Sklizeň kořenů | polovina října až polovina listopadu, dřív než teplota klesne k −6 °C |
| Nať při sklizni | seříznout na 2 cm |
| Ideální kořen | délka 16–18 cm, hlava o průměru 3–5 cm |
| Uskladnění | vlhko a chlad (sklep, hluboké pařeniště, krechty), bez namrznutí |
| Příprava před rychlením | zkrátit špičku, odstranit boční kořínky, nať seříznout na 3 cm |
| Zakořeňování | prvních 10–14 dní při 12–15 °C |
| Vlastní rychlení | 16–22 °C; při 18 °C jsou puky hotové za 3–4 týdny |
Zralý kořen poznáte podle výrazného kulatého krčku a tmavšího vnitřku. Ve skladu nesmí být moc teplo, jinak začne předčasně rašit. Kořeny neskladujte ani nerychlete vedle jablek: uvolňují etylen a ten spouští rašení puků.
Kořeny berte ze skladu postupně, podle toho, kolik puků chcete sklízet. Postavte je do většího květináče nebo kbelíku a zasypte vlhkým lehkým substrátem tak, aby hlava kořene vyčnívala. Nádobu přiklopte druhou stejně velkou a zakryjte i odtokové otvory. Na světle puky zezelenají a zhořknou. Substrát udržujte stále vlhký, ale ne mokrý. Při stálých 12–16 °C trvá rychlení 4–5 týdnů (viz výše), v tepleji je hotovo dřív.
Stejně tak lze rychlit v pařeništi, v zimě v teplém, na jaře ve studeném. Puky se sklízejí odříznutím nebo odlomením. Osvědčené odrůdy jsou typy Witloof a ‘Febra’ (dostupnost ověřte).
Na co si dát pozor: vlhko spolu s teplem podporuje hniloby kořenů a puků. Když se objeví, snižte teplotu a omezte zálivku. Další hniloba vniká do kořenů ranami, proto s nimi při sklizni a ukládání zacházejte opatrně. Bílé mycelium s černými tělísky na krčku ukazuje na sklerotiniovou hnilobu; takové kořeny vyřaďte.
Čekanka salátová typ Radicchio (červená čekanka)
Salátová zelenina se slabě hořkou chutí
- Stanoviště: středně těžké půdy
- Prostor pro rostliny: 30 × 15 až 25 cm
- Doba pěstování: výsev v červenci pro podzimní sklizeň, v srpnu pro jarní sklizeň
- Doba sklizně: na podzim a na jaře, podle odrůdy a klimatu
Radicchio se pěstuje hlavně v Itálii. Zahrnuje odrůdy, které vytvářejí listové růžice, a odrůdy s uzavřenými hlávkami. Listy jsou vínově červené a mají bílá žebra.
Pro intenzivní zbarvení a výraznou chuť jsou vhodným doplňkem salátů nejen z listových zelenin, ale i z plodů. Pro podzimní sklizně jsou nejvhodnější výsevy od poloviny června. Pro jarní sklizně se typ Radicchio vysévá v srpnu, a aby silné zimní mrazy nezpůsobily ztráty, chrání se přezimující rostliny slámou, chvojím nebo syntetickou pokrývkou.
Zajímavé červené zbarvení listů se projeví až na podzim po prvních chladných nocích.
K podzimní sklizni se doporučují odrůdy:
‚Palla Rossa‘, ‚Cesare‘ a ‚Marina‘.
Odrůdy pro jarní sklizeň:
‚Roter Veroneser‘, ‚Roter von Treviso‘ a ‚Verona‘.
Čekanka salátová Zuckerhut: zimní salátová zelenina
Čekanka pro přípravu salátů a vařené zeleniny v zimě
- Stanoviště: slunné místo se středně těžkou půdou
- Prostor pro rostliny: 40 × 35 až 40 cm (odrůdy s dlouhou hlávkou)
- Doba výsevu: druhá polovina července
- Doba sklizně: od října
Čekanka Zuckerhut tvoří pevně uzavřenou a do špičky vybíhající hlávku. Je typickou zimní salátovou zeleninou a vysévá se až v červenci. Rostliny z časných výsevů vybíhají předčasně do květu.
Sklizeň probíhá od října, rostliny snášejí mírné noční mrazy. Dobře zavinuté hlávky lze skladovat po dobu více týdnů.
Čekanka účinky: vláknina, vitamíny a vliv na trávení
Čekanka je využívána v různých pokrmech, jako jsou saláty, polévky nebo přílohy. Má vysoký obsah vlákniny a je bohatá na vitamíny (kyselinu listovou, vitamíny A a K) a minerály (hořčík, draslík). Čekanka se používá jako léčivo, protože povzbuzuje chuť k jídlu, zlepšuje střevní peristaltiku a díky obsahu kyseliny listové je vhodná i pro nastávající maminky, protože příznivě ovlivňuje vývoj plodu.
Čekankové puky: co to je a jak je připravit
Čekankové puky jsou mladé, jemné výhonky čekanky, které se konzumují jako zelenina. Mají lahodnou, hořkou chuť a jsou oblíbenou přísadou v různých pokrmech.
Čerstvé saláty: Čekankové puky můžete přidat do salátů spolu s jinou zeleninou, jako jsou rajčata, okurky, papriky nebo listové saláty. Jejich hořká chuť dodá salátu zajímavou dimenzi.
Přílohy: Čekankové puky lze také krátce orestovat nebo lehce opéct na pánvi s trochou oleje a použít jako přílohu k masu nebo rybám. Opečením se mírně zmírní hořká chuť čekanky.
Smoothie: Můžete také přidat čekankové puky do smoothie spolu s dalším ovocem a zeleninou. Hořká chuť čekanky se může prolínat s ostatními chutěmi, vytvářející zajímavou kombinaci.
Příprava vařené čekanky: Čekankové puky lze také vařit. Nejprve je však vhodné je blanšírovat ve vařící vodě po dobu několika minut, aby se zmírnila jejich hořkost. Poté je můžete použít ve vařených nebo dušených pokrmech.
Kořen čekanky: melta a cikorka místo kávy
Kořen čekanky listové i obecné se využívá hlavně jako náhražka kávy. Z kořene čekanky listové se vyrábí melta (oblíbený nápoj našich babiček, který se může podávat s mlékem nebo Salkem a podává se většinou ke snídani), z čekanky obecné se vyráběla cikorka (v dobách, kdy byl kávy nedostatek, nebo byla příliš drahá). I vy si můžete z kořene čekanky vyrobit kávu, stačí když kořeny necháte uschnout a poté je namelete. Samozřejmě se nikdy nebude jednat o pravou kávu, ale zase si ji mohou dopřát i lidé, kteří nesmí z nějakého důvodu konzumovat kofein.
Káva z čekanky (čekanková káva): jak se připravuje melta
Káva z čekanky není v pravém slova smyslu kávou, jedná se o náhražku kávy. Jmenuje se melta a připravuje se tak, že přivedete 0,5 litru vodu k varu, pak přisypete 2 lžíce melty a necháte několikrát přejít varem – vzkypět. Potom necháte ještě 3 minuty odstát. Přecedíte a nalijete do hrnečků. Můžete přidat mléko, Slako, cukr nebo třeba med. Podává se teplá a je ideální ke sladkým (koláče, buchty) i slaným snídaním.
Čekankové slazení a čekankový sirup
Čekankové slazení je tekutá čekanková vláknina používaná ke slazení pokrmů a nápojů. Obsahuje pouze tekutou čekankovou vlákninu a žádné další složky. Celkově obsahuje o 95 % cukru méně než ostatní přírodní sladidla a je tedy vhodná pro diabetiky a všechny, kteří se snaží pár kilo zhubnout.
Čekankové slazení (nebo také čekankový sirup) je vhodné sladidlo i pro děti. Může se použít jako náhražka jiných sirupů (javorového) na palačinky, lívance a jiné sladkosti.
Čekanka salát: recept na čekankový salát s hruškou a ořechy
Čekankový salát je skvělým způsobem, jak využít hořkou chuť čekanky a vytvořit osvěžující a chutný pokrm. Zde je jednoduchý recept na přípravu čekankového salátu:
Co budete potřebovat:
- 2-3 čekanky,
- 1 menší červenou cibuli,
- 1 hrušku (nebo jiné ovoce dle vašeho výběru, např. jablko nebo pomeranč),
- 60 g ořechů (např. vlašské nebo lískové),
- 60 g sýra (např. plísňový sýr nebo kozí sýr),
- čerstvou petrželku nebo jinou bylinku podle chuti,
- olivový olej,
- citronovou šťávu,
- sůl a pepř podle chuti.
Postup:
Čekanky omyjte, nakrájejte na tenké plátky a dejte je do mísy.
Oloupejte červenou cibuli a nakrájejte ji na tenké plátky. Ovoce (např. hrušku) omyjte, oloupejte a nakrájejte na tenké plátky. Přidejte vše do mísy.
Potom přidejte ořechy (vlašské nebo lískové) a nakrájený sýr, dále nasekanou petrželku nebo jinou bylinku.
Pro přípravu dressingu smíchejte olivový olej, čerstvě vymačkanou citronovou šťávu, sůl a pepř. Dressing přidejte do mísy se směsí čekanky, cibule, ovoce, ořechů a sýra. Dobře promíchejte, aby se všechny ingredience spojily a byly obalené v oleji a šťávě.
Salát nechte chvíli rozležet a můžete podávat.
Hnojení čekanky: čím přihnojit salátovou zeleninu
Čekanka patří k listové zelenině, u které rozhoduje spíš vyrovnaná výživa než vysoké dávky živin – nadměrnými dávkami dusíku se zhoršuje kvalita puků a hlávky pak hůř zavinují. Půdě proto prospěje hlavně organická hmota, která zlepší strukturu a udrží vláhu; salátové čekanky mají rády hluboké půdy s dostatkem humusu.
Osvědčí se přírodní hnojivo Hnojík, které se v půdě rozkládá postupně a živiny uvolňuje pomalu. Stačí ho posypat slabou vrstvou kolem rostlin a zalít, nebo z něj připravit výluh; přesná množství najdete v tabulce dávkování. Obecná pravidla shrnuje článek o hnojení zeleniny a celou nabídku najdete v katalogu.
Časté dotazy: čekanka
Jaký je rozdíl mezi čekankou obecnou a salátovou?
Modře kvetoucí čekanka obecná je planě rostoucí výchozí druh. Z něj vznikly kulturní formy: čekanka obecná setá, jejíž kořen sloužil k výrobě cikorky a melty, a čekanka salátová pěstovaná pro rychlené puky a hlávky (Radicchio, Zuckerhut).
Co jsou čekankové puky?
Mladé, světle žluté až bělavé listové výhonky čekanky salátové s jemně hořkou chutí. Získávají se rychlením kořenů ve tmě při 12–16 °C, které trvá 4–5 týdnů; připravují se jako salát i vařená zelenina.
Kdy se vysévá čekanka?
Salátová čekanka pro rychlení puků od poloviny května přímo do půdy. Radicchio se pro podzimní sklizeň vysévá od poloviny června, pro jarní v srpnu. Zimní Zuckerhut až v druhé polovině července — z časných výsevů vybíhá do květu.
Je čekanka zdravá?
Má vysoký obsah vlákniny, kyseliny listové, vitamínů A a K i minerálů (hořčík, draslík). Povzbuzuje chuť k jídlu a zlepšuje střevní peristaltiku.
Čím hnojit čekanku?
Opatrně s dusíkem — jeho nadměrné dávky zhoršují kvalitu puků. Vhodnější je organické hnojivo s postupným uvolňováním živin, například přírodní Hnojík ve výluhu 1 čajová lžička na 1 litr vody.
Přesné dávkování pro jednotlivé rostliny najdete na stránce Dávkování Hnojíku.
