Bob obecný (Vicia faba)

Slunné stanoviště a kyprá hlinitá půda jsou pro boby nejlepší. Daří se však i v každé dobré zahradní půdě, která udržuje vlhkost. Půda by měla být bohatě zásobená kompostem, nesmí být však čerstvě vyhnojená – boby jsou slabí jedlíci.

Boby se doporučují také jako zelené hnojení. Svými hlubokými kořeny kypří zhutněnou půdu a získávají ze vzduchu dusík pomocí bakterií, které žijí v symbióze na jejich kořenech v podobě malých bělavých hlízek (hlízkové bakterie). Půda je tak zásobována dusíkem. Proto by se měly kořeny luštěnin nechávat po sklizni v půdě.

Odolná zelenina snáší mráz až -5 °C, může se tedy vysévat velmi časně, v mírných oblastech od konce února. Později než koncem března by se neměly boby vysévat do volné půdy, neboť tepla napomáhají napadení černou mšicí fazolovou. Rostliny předpěstované v rychlírně přijdou po otužovací fázi začátkem dubna do volné půdy. Vysévá se ve dvojitých řádcích s odstupem 40–60 cm, uvnitř řady 10–15 cm. Mezi dvojicí řádek musí být odstup 75 cm. Dávají se vždy dvě semena do jedné jamky (3–5 cm hluboko) a později se slabší semenáč vytrhne. Jakmile jsou malé rostlinky dost silné, poněkud se přihrnou, aby se zvýšila jejich stabilita.

Na koncích řádek a podle délky řádky i uprostřed se musí zatlouci do půdy tyčky 1,5 m dlouhé. Mezi nimi se napnou dvě šňůry (dráty), na něž se rostliny přivážou. V dlouhých obdobích sucha se musí zalévat. Sklízí se, když jsou lusky ještě zelené, semenné švy světlé a boby ještě měkké (mléčná zralost). Většinou se několikrát pročesává.

Rostliny by se měly denně kontrolovat na výskyt černé mšice fazolové. Škůdce lze ničit výluhy z pelyňku, vratiče nebo listů reveně a také lihovým mýdlovým roztokem či příslušnými insekticidy.