Příprava záhonů na zimu

Příprava záhonů na zimu má pět kroků: sklidit a uklidit zbytky rostlin, doplnit organickou hmotu (kompost, uleželý hnůj nebo organické hnojivo), podle druhu půdy záhon zrýt nebo jen prokypřit, případně vápnit a nakonec půdu zakrýt mulčem nebo zeleným hnojením. Začíná se po sklizni v září a končí se v listopadu, než půda zamrzne.

Pro dobrou úrodu je potřeba vrátit do půdy živiny, které zelenina během sezóny spotřebovala. Organická hnojiva ale nepůsobí hned. Než živiny uvolní, musí je v půdě rozložit půdní organismy. Když záhon pohnojíte na podzim, živiny budou k dispozici už na jaře, kdy je potřebuje sadba. Pokud byste hnojili až na jaře, uvolňovaly by se postupně až během sezóny.

Podzim má i druhou výhodu: na podzimní práce je víc času než v jarním shonu. Mráz navíc na těžké půdě rozdrobí hroudy a záhon, který přes zimu zůstane zakrytý, je na jaře kyprý a bez plevele.

1. Sklizeň a úklid. Skliďte, co mráz nesnese, například rajčata, papriky, cukety a dýně. Zdravé zbytky rostlin dejte do kompostu. Rostliny s plísní, padlím nebo hnilobou do kompostu nepatří. Vytrhejte plevel dřív, než vysemení.
2. Nechte, co vydrží. Pórek, kadeřávek, růžičková kapusta, zimní špenát nebo polníček mohou na záhonu zůstat a sklízet se i v zimě.
3. Posuďte půdu. Těžkou jílovitou půdu poznáte podle toho, že se lepí a tvoří hroudy. Lehká písčitá půda se drolí a rychle vysychá. Podle toho zvolíte rytí, nebo jen kypření. Jednou za pár let změřte pH.
4. Doplňte organickou hmotu a živiny. Použijte kompost, uleželý hnůj nebo organické hnojivo (viz tabulka níže).
5. Zapravte, nebo nechte na povrchu. Na těžké půdě záhon zryjte, na lehké stačí prokypřit a hmotu nechat nahoře.
6. Zasaďte, co se sází na podzim. Česnek, ozimou cibuli a cibuloviny.
7. Zakryjte. Prázdný záhon přikryjte mulčem, nebo na něm už v září nechte růst zelené hnojení.

Hnojit záhon podle toho, co na něm příští rok poroste, pomáhá dělení na tratě. Do první tratě patří náročná zelenina (košťáloviny, okurky, dýně, rajčata), která dostává hnůj. Ve druhé trati roste kořenová a cibulová zelenina, pro kterou stačí kompost. Třetí trať, luskoviny a bylinky, se hnojí nejméně. Příští rok se plodiny o trať posunou.

Rytí má smysl na těžké, jílovité půdě. Ryje se v listopadu, na hrubou brázdu. Hroudy se nerozbíjejí, mráz je přes zimu rozdrobí a na jaře stačí záhon urovnat hráběmi. Při rytí se zároveň zapraví hnůj nebo zelené hnojení.

Bez rytí se obejde lehká a dobře prokořeněná půda. Stačí ji prokypřit rycími vidlemi, které půdu nadzvednou, ale neobrátí. Kompost nebo listí pak zůstanou na povrchu a půdní organismy je během zimy zapraví samy. Vrstvy půdy zůstanou na svém místě a půdní život se naruší méně.

Záhon, který sklidíte v srpnu nebo na začátku září, můžete osít zeleným hnojením. Kořeny rostlin kypří půdu, zachytí živiny, které by jinak odplavil déšť, a potlačí plevel. Na jaře z nich je organická hmota.

• Vymrzající (hořčice, svazenka, pohanka): narostou do mrazů, v zimě zmrznou a zůstanou na záhonu jako mulč. Na jaře se jen zapraví nebo odhrnou. Hořčice je příbuzná zelí, proto ji nesejte na záhon, kde příští rok poroste zelí, kapusta nebo ředkvičky.
• Přezimující (ozimé žito, vikev ozimá): kryjí půdu celou zimu. Na jaře je posečte a zapravte dva až tři týdny před výsevem.

Vysévejte nejpozději do poloviny září, ozimé žito ještě do začátku října.

Holá půda se v zimě rozbahní, déšť a tající sníh z ní odplavují živiny a svrchní vrstva se slévá do krusty. Vrstva mulče tomu zabrání a půdním organismům dá potravu.

• Listí ze zdravých stromů, v silnější vrstvě. Aby ho vítr neodfoukal, přitlačte ho větvemi.
• Sláma kryje dobře a na jaře se snadno odhrne.
• Kompost je mulč i hnojivo zároveň.
• Posekaná tráva jen v tenké vrstvě a zavadlá, jinak hnije.
• Štěpka se hodí spíš na cesty a pod keře. V zeleninovém záhonu čerstvá štěpka při rozkladu poutá dusík.

Přes zimu se hodí záhon nenechat holý. Jak ho zakrýt a co dělá mulčování s půdou, rozebíráme zvlášť.

Zhruba jednou za tři až čtyři roky je dobré dodat do záhonů vápník, nejlépe podle změřeného pH. Můžete použít namletý dolomitický vápenec, který dodá i hořčík, nebo mixérem namleté vaječné skořápky. Skořápky se ale rozkládají velmi pomalu. Vápník obsahuje i dřevěný popel.

Vápno nedávejte do záhonu ve stejnou dobu jako hnůj. Nevápněte ani záhon, kam příští rok přijdou brambory, protože ve vápněné půdě trpí více strupovitostí. Kyselomilné rostliny, například borůvky, vápník nesnášejí. Více v článcích Vápník v životě rostlin a Vápník, hořčík.

Ozimý česnek se sází od konce září do konce října, zhruba tři až čtyři týdny před zamrznutím půdy. Stroužek do té doby zakoření, ale nevyraší. Sázejte jen zdravé velké stroužky, špičkou nahoru, zhruba 5 cm hluboko a 10–15 cm od sebe.

Česnek nesnáší čerstvý hnůj ani zamokření. Záhon pro něj pohnojte kompostem nebo organickým hnojivem, podrobnosti jsou v článku Hnojivo na česnek.

Na podzim by vaší pozornosti neměly uniknout jahody, česnek, trávník, keře a stromy.

• Jahody zakládají koncem léta a na podzim květy na příští rok. Přihnojení do konce září znamená víc květů a tím i víc plodů (Hnojení jahod).
• Česnek se přihnojuje při podzimní výsadbě.
• Trávník po podzimním přihnojení lépe přezimuje a na jaře se rychleji zazelená (Podzimní hnojení trávníku).
• Ovocné stromy a keře potřebují po sklizni draslík a fosfor, aby jim dřevo před zimou vyzrálo (Hnojení na podzim).

Vyvýšený záhon se nerýje. Náplň se rozkladem každý rok sesedá, proto na podzim doplňte vrstvu kompostu nebo kvalitní zeminy a záhon zakryjte mulčem. Půda v něm vysychá rychleji než v zemi, takže za suchého podzimu zalévejte.

Skleník a fóliovník vykliďte úplně, včetně kořenů. Konstrukci a fólii umyjte, půdu prokypřete a přidejte kompost. Pokud se v něm rok co rok opakují stejné choroby, vyměňte svrchní vrstvu zeminy. Přes zimu skleník úplně neuzavírejte, aby se v něm nedržela vlhkost, a ze střechy odstraňujte těžký sníh.

Na jaře pak navazuje článek Jak po zimě připravit záhon na zeleninu.

HNOJÍK je organické hnojivo s pozvolným uvolňováním živin. Naměřené NPK je 3,5 – 4,3 – 3,2. Hodí se tam, kde nemáte dost kompostu nebo hnoje: malý objem stačí na velkou plochu a živiny se uvolňují postupně. Při doporučeném dávkování rostliny nespálí a hodí se pro zeleninu, ovoce i okrasné rostliny. Kolik ho na záhon dát, najdete v přehledu dávkování.

Hnojík je české organické hnojivo a můžete ho koupit v Čechách i na Slovensku. Nabídku balení najdete v katalogu.

Pro více článků zaměřených na konkrétní rostliny se podívejte do přehledu dávkování. Co se na podzim ještě sází, popisuje článek Co sázíme na podzim.