Papriky
Jak na hnojení papriky
Paprika

Paprika roční, latinsky Capsicum annuum, patří do čeledi lilkovité a její plody obsahují nejvíce vitamínu C ze všech druhů zeleniny. Kromě toho v ní najdete také velké množství karotenoidů a v zelené paprice také chlorofyl. V červené paprice se nachází mnoho betakarotenu a také lykopen, chránící před některými druhy rakoviny, oranžová v sobě ukrývá alfa- a gamakaroten a žlutá paprika má v sobě lutein a zeaxantin, které příznivě ovlivňují zdraví našich očí.
Paprika má podle všeho svůj původ v oblasti Střední a Jižní Ameriky, kde ji pěstovali již řadu let před naším letopočtem. Pěstovala se však i v oblasti Indie. Do Evropy se paprika dostala v roce 1493 díky Kolumbovi a poměrně rychle se adaptovala na evropské podmínky. V 17. století se paprika pěstovala nejen v Evropě, ale rozšířila se i do Afriky a Asie. Do Severní Ameriky se dostala s prvními kolonizátory.
Jak pěstovat papriky

Paprika je v našich končinách oblíbená. Dorůstá od 30 – 100 cm, výjimečně i více. A její plody mohou mít různý tvar: od krátce nebo dlouho kuzelovitého, po kvadratický nebo kulovitý. Barva plodů v technické zralosti může být bílá, zelená, fialová i hnědá. V botanické zralosti mohou být plody červené, oranžové či žluté.
Uplatnění našla čerstvá ve studené kuchyni, v teplé kuchyni i jako koření od sladké až po nesmírně pálivou koření díky kapsaicinu. A nesrovnatelně lépe chutná, když si ji vypěstujeme sami.
Papriku můžete vysazovat z sazenic, které si buď vypěstujete sami, nebo je koupíte již vypěstované. Podívejme se tedy na několik tipů, jak postupovat při pěstování papriky, a to při sázení papriky ze semen a následně výsadbě sazenic.
Výsev papriky s Hnojíkem

Papriku vyséváme zpravidla v první polovině února (ale můžeme i později – zvláště v chladnějších oblastech). Je vhodné využít substrát pro výsev a množení, protože je vhodný pro klíčení semen, ale i pro pikírování (přesazování) sazenic, které nám vyrostly.
Vysévat papriky můžeme do různých nádob na způsob minipařenišť. K substrátu přimícháme Hnojík, který je vhodný jako hnojivo na papriku, promícháme se zeminou a jemně upěchujeme.
Jednotlivá semínka dáváme většinou vedle sebe, tak aby rozestupy byly přibližně 0,5 až 3 cm. Doporučuje se je pak zvlhčit rozprašovačem a zakrýt vrstvou zeminy asi 0,3 až 0,5 mm a opět použít rozprašovač ke zvlhčení. Minipařeniště pak zakryjeme víkem a dáme do místnosti, ve které je stálá teplota.
Ideální teplota pro klíčení paprik je kolem 25 stupňů, ale stačí jim také teplota kolem 21 stupňů. Důležité je, aby pařeniště mělo víko s otvory.
Sjeté rostlinky pak pikírujeme například do kelímků od jogurtů s propíchnutým dnem, případně do květináčů o průměru asi 6 až 10 cm. A opět do zeminy přimícháme Hnojík pro výživu přísady na celou sezonu.
Jedním z častých problémů při pěstování papriky ze semínek bývá zaplesnutí zeminy, což způsobí, že se plíseň následně přenese i na sazenice. Proti tomu pomáhá hlavně nepřelévat, výsev pravidelně větrat (proto víko s otvory) a zaplesnivělou vrstvu substrátu včas odebrat.
Přesazování papriky a hnojení
Sazenice paprik můžete přesadit do skleníku již 3 měsíce od výsevu. Chceme-li sázet papriky přímo do zahrady nebo do fóliovníku, doporučuje se prosadit je ve druhé polovině května, respektive když už nehrozí přízemní mrazy.
Místo k vysazování paprik je třeba správně vyjmout a předem připravit. Vhodná půda zásadně ovlivňuje jak zdraví a vitalitu rostlin, tak jejich úrodnost. Na výsadbu papriky si proto vybíráme slunečné místo s dobře zavlažovanou, avšak propustnou půdou, na kterém jsme dříve papriku nepěstovali. Půda by měla být bohatá na živiny, ale v případě, že tomu tak není, je třeba její živiny doplnit. Můžeme tak učinit kompostem, chlévským hnojem, přírodním hnojivem na papriky či Hnojíkem, který je vhodným organickým hnojivem na papriky.
Před vysazováním sazenic nezapomeneme půdu odplevelit, překypřit, pohnojit a sazenice následně vydatně zalít. Já osobně do každé jamky ke kořínkům sazenic sypnu Hnojík. Hnojík uvolňuje živiny pozvolna, takže při doporučeném dávkování riziko spálení kořenů je nízké a paprika má dostatečný přísun živin. A pokud mi ujde ruka a sypnu ho víc, rostlinkám to neublíží, ale bude je o něco déle vyživovat.
Před vysazením sazenic je postupně otužujeme, po oteplení je vystavujeme vnějším podmínkám na pár hodin denně. Doporučuje se tak činit od 3 do 7 dnů před plánovanou výsadbou.
Vysazujeme silné paprikové sazenice po dvě do jednoho hnízda sponě ideálně 50 x 50 cm (minimálně 40 x 40 cm). V případě, že sázíme papriky s velkými plody, je vhodné jim poskytnout oporu například. bambusovou hůl.
Paprika ve skleníku: termíny, teploty a spon
Únorový výsev z úvodu článku platí pro papriky, které půjdou ven nebo do fóliovníku po polovině května. Ve skleníku se vysévá dřív. Termín výsevu se počítá od plánované výsadby, protože sazenice potřebují asi 3 měsíce.
| Způsob pěstování | Výsev | Výsadba |
|---|---|---|
| Vytápěný skleník, nejranější sklizeň | prosinec | polovina března |
| Skleník s pozdější výsadbou | leden | konec dubna – začátek května |
| Nevytápěný (studený) skleník | konec ledna | konec dubna |
| Podzimní rychlení | konec května | červenec |
| Záhon venku, fóliovník | únor | druhá polovina května |
Teploty pro papriky
| Fáze | Teplota |
|---|---|
| Klíčení | 20–25 °C |
| Po vzejití | 18–22 °C |
| Pěstování ve skleníku | 23–25 °C |
| Zástava růstu | kolem 10 °C |
V chladu semena klíčí pomalu a vzcházejí nevyrovnaně. Proto se výsev drží v teple a teplota se snižuje až po vzejití.
Půda, spon a zálivka
- Půda: lehčí, humózní, s dostatkem živin. Před výsadbou zapravte vyzrálý kompost.
- Spon ve skleníku: 40 × 50 cm.
- Dusík s mírou: přebytek dusíku žene listy a stonky na úkor plodů. Držte se množství z tabulky dávkování a nepřidávejte k tomu další dusíkatá hnojiva.
- Zálivka v době květu: paprika je na vodu náročná. Když jí v květu chybí, květy opadávají a další plody se špatně nasazují.
- Sklizeň: plody lze trhat zelené v technické zralosti (plná velikost), nebo až vybarvené. Při sklizni zelených plodů je celkový výnos vyšší, protože rostlina nasazuje další.
Osvědčené odrůdy do skleníku
Starší osvědčené odrůdy (dostupnost ověřte):
- ‘Folika’ – výnosná, dlouhé kuželovité plody, zelené → červené
- ‘Sonar F1’ – polopozdní, pro vytápěné i nevytápěné skleníky, dlouhé široké plody
- ‘Rubika F1’ – velké silnostěnné kvádry, zelené → tmavě červené
- ‘Gelby F1’ – kvádry smetanově bílé → žluté, chutné v obou zralostech
- ‘Oreny F1’ – kvádry tmavě zelené → sytě oranžové
- ‘Samurai F1’ – podlouhlé hranolovité plody, odolná vůči viru tabákové mozaiky
- ‘Hamík’ – drobná „baby“ paprika, oranžové plody skoro bez semen
Co vysévat ve skleníku v dalších měsících, shrnuje kalendář skleníku.
Hnojení papriky v květináči, truhlíku

Papriku, tak jako rajčata a některé další plodiny, můžeme pěstovat i v přiměřeně velkém květináči. A tak, jako každá zelenina, v květináči, truhlíku či jiné nádobě, potřebuje takto pěstovaná paprika častěji hnojení, než ta, která je zasazena v záhonu.
Hnojík – České přírodní organické hnojivo – je vhodný jako hnojivo na papriku. Pro takové pěstování papriky je ideální použití našeho hnojiva ve formě zálivky 2x měsíčně. Jeho velká výhoda je v tom, že výluh ze zálivky poskytne okamžitou výživu a zbytek nerozpuštěného hnojiva zůstane na povrchu zeminy, kde se bude ještě 14 dní postupně rozkládat, a tak rostlinu stále vyživovat.
Nemoci a škůdci

Tak jako většina rostlin, i paprika může trpět různými chorobami a škůdci.
Může to být vadnutí papriky způsobené houbovitou fuzariózou; stolbur, který přenášejí cikádky a za zdroj infekce se nejčastěji považuje svlačec rolní a jetel luční; suchá skvrnitost zapříčiněná neharmonickou výživou, při nedostatku vápníku, nedostatkem vláhy v období intezivního růstu plodů a přehnojení dusíkem a draslíkem.
Papriku mohou napadnout i bílá, šedá a fytoftorová hniloba.
Papriku ohrožují i škůdci, zejména mšice, molice, třásněnky, svilušky, hlemýždi a hraboši.
Kromě toho může papriku potrápit také sluneční úpal, který vzniká například i při výsadbě sazenic během horkého slunečného počasí. Příčinou však může být i náhlá změna počasí, kdy se po několika zatažených dnech náhle oteplí a svítí prudké slunce.
Časté otázky: hnojení paprik v praxi
Proč hnojit papriku
Papriku můžete hnojit všemi běžnými způsoby. Na list, společně se zálivkou i zapracováním hnojiva do půdy. Použijte způsob, který je Vám nejbližší. HNOJÍK lze použít i v závlahovém květináči, truhlíku. Kapalné hnojivo nebo výluh z HNOJÍKU lze aplikovat také na list s pomocí zahradního postřikovače. Tuto možnost mají v oblibě zejména zahrádkáři, kteří půdu kolem paprik zakrývají textilií.
Jak hnojit papriku
Papriku můžete hnojit všemi běžnými způsoby. Na list, společně se zálivkou i zapracováním hnojiva do půdy. Použijte způsob, který je Vám nejbližší. HNOJÍK lze použít i v závlahovém květináči, truhlíku. Kapalné hnojivo nebo výluh z HNOJÍKU lze aplikovat také na list s pomocí zahradního postřikovače. Tuto možnost mají v oblibě zejména zahrádkáři, kteří půdu kolem paprik zakrývají textilií.
Čím hnojit papriku
Nemusíte nutně použít HNOJÍK, můžete použít i jiná hnojiva z kategorií
- Pevná hnojiva
- Kapalná hnojiva
- Organická hnojiva
Je třeba mít na paměti, že kapalné hnojivo sice rostlinám pomůže ihned, ale příliš dlouho v půdě nevydrží, a tak je třeba používat i pevná hnojiva, která budou papriku dlouhodobě zásobovat živinami.
Kdy hnojit papriku v průběhu roku
Obvykle je nutné hnojit od začátku vegetace, během růstu až do kvetení a tvorby plodů, aby mělo hnojení papriky potřebný efekt.
Proč by měl být HNOJÍK.CZ tou správnou volbou pro hnojení papriky
HNOJÍK je organické hnojivo, které poskytne paprikám živiny. Má neutrální PH a obsahuje Chitin, ze kterého papriky budou čerpat další benefity a jejich pěstování bude tak jednodušší.
Tipy na pěstování papriky
Pro dosažení vyšší úrodnosti se doporučuje odtrhnout první květiny, aby mladou rostlinu papriky příliš nevyčerpaly. Tím rostlina zesílí a následně přinese větší množství kvalitních plodů. Vylamování papriky, jak to známe při pěstování rajčat, není třeba. Je vhodné z porostu odstraňovat rostlinné zbytky, protože mohou být příčinou různých chorob papriky.
Jaké domácí hnojivo na papriky funguje?
Osvědčený je kopřivový zákvas, banánové slupky nebo dřevěný popel — dodají hlavně draslík a dusík. Nevýhodou domácích hnojiv je kolísavý obsah živin a u zákvasů zápach. Přírodní organické hnojivo Hnojík má složení stálé (NPK 3,5-4,3-3,2 (naměřeno; registrace garantuje min. 3-4-2,5)), nezapáchá a dávkuje se snadno výluhem 1 čajová lžička na 1 litr vody.
Zajímavosti
Rádi experimentujete? O netradičním pěstování papriky si můžete prohlédnout na videu a lze se inspirovat.
Průvodce péčí o papriky
- Výsev paprik s Hnojíkem
- Hnojení zahradních rostlin — obecné zásady pro celou zeleninovou zahradu
Časté dotazy: hnojivo na papriky
Čím hnojit papriky?
Nejlépe šetrným organickým hnojivem. Hnojík přimíchejte do substrátu už při výsadbě a během vegetace přihnojujte výluhem do zálivky (1 čajová lžička na 1 litr vody) nebo posypem k rostlinám.
Jaké je nejlepší hnojivo na papriky?
Papriky potřebují dusík na růst a fosfor s draslíkem na násadu plodů — organické hnojivo s vyváženým NPK dodá vše najednou a nespálí kořeny.
Kolik hnojiva paprikám dávat?
Do zálivky 1 čajová lžička (5 ml) Hnojíku na 1 litr vody; před výsadbou zapracujte do substrátu cca 1 % objemu.
Můžu papriky hnojit i v květu a plodu?
Ano — organické hnojivo je bezpečné v průběhu celé sezóny, včetně období plodů.